01:48
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Václav Moravec hovoří s hydrobiologem Davidem Pithartem přímo v terénu o tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu úpravy toku. Na příkladu napřímeného Miletínského potoka jsou popsány důsledky regulace toku. Oproti tomu říčka Dračice je příkladem zdravého meandrujícího toku, který podporuje vsakování vody do půdy, zpomaluje odtok vody při povodni a její členitost napomáhá biodiverzitě.
Jak člověk ovlivňuje vodní toky? Při narušení přirozené komunikace mezi okolními vodami často dochází ke škodám nejenom na biotopu řeky, ale podle velikosti řeky i ve větší či menší vzdálenosti od ní. Povodně mohou částečně revitalizovat okolí toku. Příroda tím spravila, co člověk napáchal.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Upravené koryto řeky je ve městě nutnost, ale mimo město je lepší řeky do přesných tvarů nepoutat. Proč? Zabránit povodním se nám takhle totiž nepodaří.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Zelený, střapatý a podivně vrásčitý kámen zvaný vltavín se k nám dostal tak trochu náhodou. V období třetihor dopadl na území Bavorska meteorit, který způsobil přeměnu hornin. Následně došlo k vymrštění přeměněných hornin stovky kilometrů daleko, tedy i do oblasti jižních Čech, či dokonce jižní Moravy. Po roce 1989 nastala doslova zelená horečka a hledači vltavínů se to v okolí několika obcí na Prachaticku doslova hemží.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.