01:42
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.
Držitel Nobelovy ceny za chemii Venkatram Ramakrishnan objasní funkci buňky lidského těla. Co je to ribozom, chromozom, geny RNA a jak funguje syntéza bílkovin? Jakým způsobem se přenáší geny a informace?
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
V genové bance jsou uloženy vzorky osiv jednou provždy pro budoucí generace. Mohou se tak využít všechny vlastnosti, kterých bylo při jejich šlechtění docíleno, kdyby se náhodou někdy v budoucnu osiva ztratila. V Norsku vzniká tzv. Noemova archa plodin, kde budou uložena všechna semena světa, uchována i tisíce let.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.