02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku rozlišovat kraje České republiky. Poznejme památky ČR a s pomocí mapy procestujme jednotlivé kraje. Řekneme si, k čemu mapa slouží. Už jste byli na Bezdězu? Vydejte se s námi na cestu!
Když děti učí telka! Jaké velikonoční tradice v jednotlivých krajích dodržujeme, si společně s paní učitelkou Katkou a dětmi ze 4. třídy ukážeme ve velikonočním dílu. Společně si zopakujete názvy krajů ČR a dozvíte se o zajímavých tradicích, které se váží k oslavám Velikonoc. Můžete zkusit hádat, ve kterém z krajů najdete kupříkladu skleněné kraslice. Na závěr si můžete společně s dětmi zkusit vyrobit „batikované vajíčko“.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Jihomoravský kraj.
V nejvýchodnější části Českého středohoří najdeme Bobří potok. Ten tvoří obří vodopád. Projděte se s námi Bobří soutěskou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
V této části Macha a Šebestové děti dostanou sluchátko. Je pro ně jedním velkým překvapením. Hned ho dokáží využít, a dokonce se díky němu Mach dozví tolik zajímavostí o zajících, že překvapí i paní učitelku.
Věděli jste, že bublaninu nikde jinde než v České republice neochutnáte? Podle čeho získal tento rychlý třený dezert své jméno? No ano, jde o bublání. A víte, co je do suflé? Posvítíme si také na odrůdy třešní. Kolik jich na světě existuje a jaké jsou nejoblíbenější?
Kaši lidé jedli už od pradávna a nezáleželo na jejich společenském postavení. Byla a je totiž výživná a sytá, slaná pro všední dny a sladká na svátky. Dokonce se podávala i na svatební hostině Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
V této části videa se setká hlavní hrdina Čestmír s kouzelným kamenem, který ho vtáhne dovnitř. Tam uvidí věci, které nikdy předtím neviděl. Po celou dobu ukázky nevychází z údivu a je překvapený, co zažil.
Máte rádi rajčata? A věděli jste, že se je lidé v Evropě báli jíst? Když je sem z Ameriky přivezli, tak si kvůli jejich barvě a výrazné chuti mysleli, že jsou jedovatá. Jako první je začali jíst v Itálii. Dnes víme, že jedovatá nejsou, jsou dokonce velmi zdravá. Obsahují spoustu důležitých vitamínů a minerálů.
Jak pracuje hrnčíř a co všechno dříve vyráběl do domácnosti? Hrnčířství je představeno jako starobylé řemeslo s dlouhou historií.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
Vyprávění o tradici betlémského světla, která má svůj původ už v křižáckých výpravách. Informace i tom, jak byla tradice obnovena a jak vypadá v současnosti.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.