02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Příběh dětí, které si ze zvláštní hmoty vymodelují modrou a zelenou chobotničku, určitě znáte. Část příběhu je určená k využití společně s kartami emocí - v tomto případě jde o smutek.
Dršťková polévka, to nezní moc lákavě. Dršťky jsou vnitřnosti, které se musí několikrát vařit. Pro někoho je to delikatesa, pro někoho nevábná potravina. Můžeme také vnitřnosti v této polévce nahradit houbami například hlívou ústřičnou. Potom si dáme polévku třeba s větší chutí. Tak tedy dobrou chuť.
Dětská záchranka v akci: Záchvat křečí nebo epileptický záchvat může postihnout každého z nás. Co vlastně můžeme udělat, chceme-li pomoci? Zásady první pomoci si zopakujeme s dětmi.
Citrusy a zámořské plavby? Že to nějak nejde dohromady? Nemoc s názvem „kurděje“ trápila dlouhá léta námořníky. Příčinou byl nedostatek vitamínu C v potravě. Citronová šťáva je jeho zdrojem a problém je vyřešen! Víte, že citróny obsahují také docela dost cukru?
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
„Co je pro Čechy ráj?“ To zjistíte s našimi medvědy, protože do Českého ráje se s nimi právě teď můžete vydat. Uvidíte, jak se dříve bydlelo ve skalních bytech. V Drábských světničkách býval dřevěný hrad, který měl vytesaných 30 místností ve skále. Navštívíte hrad Valečov opředený pověstí o zlaťácích a nepřehlédnutený symbol Českého ráje – Trosky. Stejně významným místem je i hrad Kost. Dozvíte se, proč se mu tak říká.
Suťová pole a kamenná moře krkonošských hřbetů najdete na Luční hoře. A pak až ve Skandinávii nebo na Uralu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Máte rádi papriku? Věděli jste, že již před 150 lety se jedla v Kojetíně, ačkoli to v té době ještě vůbec nebyla známá zelenina? Haná byla proslulá úrodnou půdou a lidé, kteří zde žili, byli bohatí a dobře živení. Jedli hodně kyselých jídel, ale vyvažovali to cukrem. Rozumíte místnímu nářečí?
Všichni jste určitě už někdy ochutnali halušky nebo zelnou polévku. Napadlo vás ale někdy, odkud tato jídla pocházejí či jak je uvařit? A víte, kde se nachází Trojmezí, kde se mísí tři různé národnosti, jazyky i kuchyně.
Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?
Co je to tradice neboli kulturnímu dědictví? Patří sem vědomosti, ale i zvyky předávané z generace na generaci.
Pasáž přibližuje historii hradu Křivoklát, který stojí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu ve Středočeském kraji.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.