02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
V zimě se mimo jiných kratochvílí věnujeme také bruslení na ledě. K tomu můžeme využít uměle vytvořená kluziště nebo přírodní led na rybnících. Jak ale poznáme, kdy už je led dostatečně pevný a na co si musíme dávat pozor?
Pojďme si společně zopakovat důležitá telefonní čísla pro přivolání pomoci. K zavolání nouzového čísla nepotřebujeme kredit ani signál. Jak vám při tom pomůže sloup veřejného osvětlení? Co musíme udělat, pokud jsme svědky nějaké nehody nebo jiného zranění? A jak zranění při jízdě na kole nejlépe předcházet?
Spisovatel Mark Twain prý kdysi o květáku prohlásil, že je to zelí s vysokoškolským diplomem, prostě elita. A měl pravdu, protože tahle zelenina patří mezi ty nejzdravější. Dozvíte se, jak se tato dobrota dostala na náš stůl a kde si na ní pochutnávali jako první.
Tentokrát Brďo zjistí, proč má někdo světlou a někdo tmavou kůži a co je to barvivo melanin. Proč se pes a kočka nemusí mazat opalovacím krémem proti slunci a jak probíhá výměna srsti. Kdo vynalezl fén, proč mají lidé šedivé vlasy a jak funguje barva na vlasy.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
Jestlipak víte, kdo obložený chlebíček vymyslel? Za vším stojí nedostatek času. A jak k tomu přispěli Češi? A kde všude si na obložených chlebech, chlebíčcích pochutnávají? Odpovědi se dozvíte v tomto videu.
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
V této krátké reportáži z Wifiny se dozvíte, co to je aplikace Záchranka, k čemu slouží a jak může pomoci zachránit životy.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku rozlišovat kraje České republiky. Poznejme památky ČR a s pomocí mapy procestujme jednotlivé kraje. Řekneme si, k čemu mapa slouží. Už jste byli na Bezdězu? Vydejte se s námi na cestu!
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 5. ročníku něco nového o České republice. Uvědomme si, že se ČR nachází v mírném podnebném pásu. Prozkoumejme povrch ČR. Navštivme města, řeky a pohoří. A objevme chráněné druhy živočichů žijících na našem území.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.