02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Věděli jste, že díky železné oponě se v našem pohraničí zachovala řada vzácných rostlin a živočichů? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vltava je považována za naši národní řeku, má 430 km a díky tomu je nejdelší řekou na území České republiky. Jak přišla ke svému jménu, jak se obhospodařuje a jaké umělce třeba inspirovala, se dozvíte v této reportáži z Wifiny.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Krátké video vysvětlí, kde a jak se u nás vzal vánoční stromeček tak, jak ho známe.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak to vypadá na poli. Ukážeme si, jací živočichové na poli žijí. Zkusíme rozpoznat rostliny, které se na polích pěstují, a řekneme si, k čemu nám slouží. Na závěr si vyrobíme vlastní domácí modelínu.
Víte, jak dlouho už lidé jedí hrách? Jak ho kdysi zpracovávali? A co všechno se z něj dá uvařit? Slyšeli jste někdy slovo pučálka nebo šoulet? A jaká jídla z hrachu se vaří po světě? To vše se dozvíte v tomto videu.
Pasáž vypráví o šlechtických titulech a o tom, jak to se šlechtici bylo v průběhu českých dějin a kam se poděli v současnosti.
V raném středověku lidé jedli většinou jen dvakrát denně. Strava bohatých a chudých se lišila nejen v počtu chodů, ale i v servírovaných potravinách. Zvěřinu a sladkou kaši si mohlo dopřát jen panstvo. To kupodivu opovrhovalo sýrem. Specialitou byla též pučálka, o níž se dozvíte ve videu.
Skanzen v Březně u Loun byl postaven na místě, které si získalo pozornost archologů díky nálezům ze starší doby bronzové. Vznikl tak jedinečný archeoskanzen. Jaké experimenty se zde prováděly a stále ještě provádějí? A jaké různé činnosti si zde můžou návštěvníci po vzoru našich předků vyzkoušet?
Žádná narozeninová oslava se neobejde bez pořádného dortu, ale není dort jako dort. A to už od středověku. Některé dorty ukrývají i překvapení. Dnes se dozvíme trochu z historie jejich pečení. Dorty, třeba ty svatební, jsou spojeny také s různými zvyky a pověrami. Dovedete si představit dort, do kterého se vejde celá kapela?
Kde v Čechách bydlely princezny? S Jakubem Wehrenbergem a Haničkou se poučme o historii zámku Hluboká, který byl původně strážným hradem. Později byl přestaven na zámek a předlohou mu byl anglický královský zámek Windsor. Posledními majiteli zámku byli Schwarzenbergové, kteří zde pobývali téměř 300 let.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.