02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Co se stane, když budeme nadměrně sledovat televizi a přestaneme vnímat svět kolem sebe?
Asi každý z nás zná někoho, kdo se potýká s nějakou alergií. Ať už se jedná o alergii na jídlo, zvířata nebo pyl, není to nikdy nic příjemného. Ale co to vlastně ta alergie je? A co to znamená, když se řekne, že je někdo alergický? Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Úryvek spadá do širšího okruhu videí, které se zaměřují na rozvoj odborné slovní zásoby. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
Každý z nás si občas rád dá něco sladkého, nebo takříkajíc na chuť. Jak by to ale dopadlo, kdybychom jedli jenom samé sladkosti? Co by na to řeklo naše tělo a mohli bychom vůbec takto fungovat? Naštěstí to nemusíme zkoušet, protože už to za nás vyzkoušel Pepík Coufal. A jak to s ním dopadlo? Inu podívejte se sami. Příběh je simultánně tlumočen do znakového jazyka.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Víte, jak se jmenuje naše nejdelší podzemní řeka? Poznejte 29 kilometrů dlouhou řeku Punkvu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku rozpoznávat smysly. Kolik jich máme? A k čemu je používáme? Povíme si také, kteří živočichové mají některý ze smyslů výborně rozvinutý. A jak jste na tom vy? Poznáte věci podle vůně, hmatem anebo nejraději zrakem? Vyzkoušejte s námi i váš sluch.
Dovedete si představit párek bez hořčice? A přitom se hořčice u nás prosadila až koncem 19. století. Ve zbytku Evropy se však používala již pěkně dlouho. Dokonce i k léčbě některých zdravotních potíží. Jak se vyrábí? Rozemelou se semínka hořčice a přidá se olej, cukr, sůl a další tajné ingredience. Proto je také v obchodech tolik druhů hořčice.
Bratře Petře nepřepepři toho vepře... Znáte známý jazykolam? Určitě ano. Pepř je dnes běžným kořením v každé kuchyni. Kdysi tomu tak nebylo, byl velice vzácný, protože se dovážel z daleké ciziny. Pepř můžeme koupit černý, červený a bílý. Získává se z jedné rostliny, nebo ne? Podívejte se.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.