02:20
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vznikl řízek. Co nazval rakouský císař kdysi rakouským národním pokladem? A kdo za to mohl? Staří Řekové obalovali řízky ve zlatě. Naštěstí jim to úřady brzy zakázali.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena doba Přemysla Otakara I., zisk dědičné koruny, práva na volbu panovníka a uznání hranic českého státu.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Na typické lidové stavby z Vysočiny se můžeme podívat ve skanzenu na Veselý kopec u Hlinska. Blíže prozkoumáme roubenky, složení jednotlivých staveb i zajímavý typ střechy. Přestože se v tomto kraji zemědělství příliš nedaří, ukážeme si zpracovávání zdejších plodin.
Máte rádi štrúdl? Skvělý moučník se peče z listového těsta, ale dají se z něj udělat i slané šátečky s hruškou a hermelínem. Dozvíte se, že spousta moučníků z listového těsta se peče na slano, hlavně ve střední Asii. Ale třeba Řekové milují svou sladkou ořechovou baklavu, která chutná lidem na celém světě.
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Proč lidé nosí roušku? Brďo zjišťuje, že se tak chtějí chránit před viry a bakteriemi, které se šíří vzduchem. Lidé vymysleli očkování, které nás chrání třeba před pravými neštovicemi. Někdy je však třeba dodržovat určitá pravidla, např. nosit roušku a používat dezinfekci. Dozví se, že nakazit se mohou nejen lidé, ale i zvířata nebo rostliny. Tak buďme k sobě ohleduplní!
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Chov kuřat je velmi starý. Předchůdci dnešních kuřat běhali po dvoře chudších i bohatších lidí a dokonce i v okrasných parcích. Kuřecí maso mají v oblibě zvláště děti. Víte, co je brojler nebo nosnice?
Celer byl pěstován jako vzácná rostlina tisíce let. V Egyptě se těšil mimořádné úctě. Byl využíván nejen pro léčivé účinky, ale také byl využíván jako smuteční rostlina. Jenže pak lidé poznali spousty dalších výhod téhle rostliny a dnes se třeba v Řecku celer považuje za rostlinu štěstí. S historií celeru se seznámíte v tomto díle.
Umíš číst? Dnes to umí skoro každý, ale jak vznikla písmenka? Brďa zajímá historie jejich vzniku. První písemné záznamy byly pro nás hodně zvláštní. Jednalo se o obrázkové a klínové písmo. Také se nepsalo na papír, ale na hliněné destičky, papyrus či pergamen.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.