03:05
Psal se rok 1907, když v moravském Holešově Rudolf Kneisl vymyslel lentilky, oblíbené bonbony ve tvaru čočky. V továrně, která pamatuje tvůrce legendární cukrovinky, jich denně vyrobí šest milionů, v sedmi barvách. Dozvíte se, že jejich výroba vůbec není jednoduchá a seznámíte se s historií jejich výroby.
Jedna z tradičních českých firem a největší výrobce cukrovinek u nás. Firma, jejíž kořeny sahají až do první republiky a v současnosti je jednou ze značek švýcarského čokoládového giganta Nestlé. To vše je Orion. Zářivá hvězda na nebi českého cukrářství. Jaké byly začátky této firmy? Jak si poradila v náročném 20. století, kdy musela čelit nástrahám 2. světové války, komunistického znárodnění a divoké privatizace? V našem kratičkém dokumentu vás seznámíme s historií této úspěšné české značky.
Už naše babičky věděly, že je dobré udělat si zásoby ovoce a zeleniny na zimu. Dozvíte se, jak si nasušit bylinky na čaj a z čeho si můžete vyrobit vlastní křížaly.
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Animovaný snímek, ve kterém se seznámíte s bratry Čapkovými. Bratři Karel a Josef prožili dětství plné klučičích šarvátek i společného fantazírování. Poslechněte si vyprávění o jejich nerozlučném přátelství a krásném světě beztíže, do kterého se vplížili mloci. Karel Čapek byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, věděli jste to?
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Kde vlají prapory a vlajky? Jaký je rozdíl mezi vlajkou, praporem, fáborem a korouhví? Co je to námořní vlajková abeceda? Svoje vlajky mají i různé instituce a spolky. Velmi známá je také olympijská vlajka. Brďo se dozvídá historii vzniku naší státní vlajky. Když ji chceme nakreslit, musíme dodržet určitá pravidla stejně jako při jejím vyvěšování.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Poznejte nejvzdělanějšího Čecha své doby. Přesuňme se do 12. století a seznamme se s pražským knězem, který se zapsal do historie jako autor kroniky. Zachytil v ní pověsti, které mu údajně vyprávěli starci, např. pověst O příchodu praotce Čecha na horu Říp nebo O dívčí válce. Zapsal je v jazyce tehdejších vzdělanců, v latině. Psal ale také o době, ve které žil, a proto kronika slouží jako zdroj poznatků o životě v českých zemích.
Pasáž zábavnou formou popisuje osobnosti Václava Hanku a Josefa Lindu a vznik a spor o Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský.
Nejrozšířenějším sladidlem po celém světě je med, a to už tisíce let. Tipněte si, k čemu ho používala Kleopatra nebo staří Číňané? A víte, že jsme bývali medovou velmocí? A že s trochou medu hned, zesládne vám svět? Spousta dalších informací vás čeká v tomto díle.
Tentokrát Brďo zjistí, proč má někdo světlou a někdo tmavou kůži a co je to barvivo melanin. Proč se pes a kočka nemusí mazat opalovacím krémem proti slunci a jak probíhá výměna srsti. Kdo vynalezl fén, proč mají lidé šedivé vlasy a jak funguje barva na vlasy.
Pořad vysvětluje význam poznávacích dopravních značek a orientačních cedulí. Součástí je i varování dětí před cizími lidmi, kteří je mohou lákat do auta, a to formou názorné ukázky.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Doba ledová je z geologického hlediska nedávná minulost. Jak vypadala zvířata před deseti tisíci lety? Byla podobná některým současným tvorům? Z jakého důvodu byla jejich těla gigantická a proč nakonec vyhynula? Věděli jste, že k nálezu mamutích klů došlo i v samém centru Prahy?
Kolo lidé vynalezli v dávné historii a v mnoha podobách jim usnadnilo řadu činností. Nejprve bylo kolo těžké a nemotorné. Pak lidé vymysleli loukotě, se kterými bylo vše snazší, a kolo s pneumatikami už nemá chybu. Jezdit na šlapacím kole je skvělá zábava a elektrokolo vám pomůže zdolávat velké kopce nebo vzdálenosti. Před jízdou je nutné zkontrolovat správné vybavení a pak hurááááááá do světa.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.