02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Pořad seznamuje s herbářem bylinek, které jsou zdraví prospěšné. Například z heřmánku se dá připravit čaj, z měsíčku mast a z jitrocele sirup. Dále pořad pojmenovává rostliny, které se používají při vaření jako koření: rozmarýn, bazalka, pažitka, petržel.
Pořad děti motivuje úvodní básní „Travička zelená“. Seznamuje je s trávou a názorně vysvětluje, jak tráva roste a k čemu slouží. Dále zkoumá, co vše v trávě žije, a ukazuje, které květiny jsou jedlé a které jsou vhodné jen pro zvířata. Na konci je vysvětleno, co je to seno a k čemu se používá.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Proč listnatým stromům padají listy a jehličnatým jehličky ne?
V království etikety mají problém. Mýt se, či nemýt se? A jak často? Být čistý znamená být ostatním příjemný. U Kláry je na návštěvě kamarádka, která ráno obsadí koupelnu. Ostatní ale musí dlouho čekat. Mistr E. pomůže Kláře i vám ujasnit si pravidla chování v této situaci.
Nejspíš každý z nás má zkušenosti s tím, jaké to je, když vás přepadne bacil. Někdy vás bolí hlava, někdy břicho, to podle toho jaký bacil se na vás vrhnul. Jak se ovšem takových bacilů zbavit ? To se musí pořádně vyzkoumat tak, jako to v naší pohádce udělal tatínek, který chytal bacily na návnadu, jako ryby.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Proč máme dvě oči? Je to jeden z našich párových orgánů, který zajišťuje prostorové vidění. Slzy nám oči omývají, oční svaly s nimi pohybují a víčka zase umožní očím odpočívat. Brďo zjišťuje, jak se liší vidění kočky, psa nebo sovy. Nevidomé lidi doprovází vycvičený vodicí pes a také pro ně existuje zvláštní písmo – Braillovo písmo. Svoje oči si chraň!
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Pojďme se společně podívat na video o emocích. Kde vznikají emoce? Údajně ve středu našeho mozku v amygdale, v centru strachu a agrese. Strach, stejně jako další pocity, je přirozenou reakcí našeho mozku. Strach nás ale může také úplně ochromit. Jak to, že se každý z nás bojí něčeho jiného a v jiné míře? Pojďte to s námi prozkoumat. Když se bojíme, více nám buší srdce a také se nám více zatínají svaly. A jak je to s jinými emocemi? Můžeme je ovlivnit?
Využití termokamer neboli kamer, které rozlišují tepelné záření, je široké. Používají je lékaři, veterináři, hasiči, vojáci i stavaři. Rozdíl je jen v jejich velikosti a způsobu použití. V reportáži z Wifiny se dozvíte, k čemu všemu se dají využít a na jakém principu fungují.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.