02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Lízátko a jeho historie. Kdy, kým a z čeho bylo vyrobeno první lízátko? Jak se lízátka vlastně vyrábějí dnes a co k tomu potřebujeme? Víme, že škodí naším zubům, ale umí nám také nějak prospět? Pojďte se podívat.
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
Každý z nás si občas rád dá něco sladkého, nebo takříkajíc na chuť. Jak by to ale dopadlo, kdybychom jedli jenom samé sladkosti? Co by na to řeklo naše tělo a mohli bychom vůbec takto fungovat? Naštěstí to nemusíme zkoušet, protože už to za nás vyzkoušel Pepík Coufal. A jak to s ním dopadlo? Inu podívejte se sami. Příběh je simultánně tlumočen do znakového jazyka.
Pět minut s Michalem a jeho kamarádem odpadkovým košem Zoubkem o smogu a kouři v přírodě. Dnes se děti naučí, jak ochránit životní prostředí a udržovat čistý vzduch. Pojďte to zjistit s námi!
Pořad děti motivuje úvodní básní „Travička zelená“. Seznamuje je s trávou a názorně vysvětluje, jak tráva roste a k čemu slouží. Dále zkoumá, co vše v trávě žije, a ukazuje, které květiny jsou jedlé a které jsou vhodné jen pro zvířata. Na konci je vysvětleno, co je to seno a k čemu se používá.
Zhlédněte pořad o sázení a růstu rostlin ve skleníku se zaměřením na semínka pažitky a ředkvičky. Nechybí ani rady, jak si vypěstovat některé rostliny doma, včetně vysvětlení významu a funkce skleníku a pařeniště. Jste zvědaví, jak to se to dělá?
Na Ježíška se české děti těší celý rok. Na koho se ale těší děti v zahraničí? Podívejte se na reportáž Zpráviček, abyste se dozvěděli, kdo nosí dárky dětem v Itálii, Skandinávii či Japonsku.
NATO je zkratkou pro organizaci severoatlantické smlouvy, která vznikla po druhé světové válce. Členské státy se zavázaly, že budou konflikty řešit mírovou cestou. Pokud to nepůjde, tak napadené zemi pomohou všechny ostatní státy. Jedná se o nejsilnější vojenskou alianci světa. Část její vojenské techniky si můžete prohlédnout na Dnech NATO v Ostravě. Konají se každý rok třetí víkend v září.
Suezský průplav je jeden z nejdůležitějších námořních dopravních uzlů. Bez něj by musely lodě převážející zboží mezi Asií a Evropou při své cestě obeplout celou Afriku. Jeho stavba byla hodně náročná a zdárnému dokončení přispěla i průmyslová revoluce v Evropě, která umožnila využití nových strojů. Dodnes se jedná o nejvyužívanější uměle vytvořený kanál na světě.
Děti z chudinské čtvrti v africkém Lagosu jezdí do školy na lodi. Podívejte se, proč. Dozvíte se, proč africký chlapec Emanuel nesmí školu vynechat ani jediný den.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.