01:03
Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme píseň: My tři králové.
Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Víte, co znamenají písmena K+M+B, která píší koledníci nade dveře?
Pojďme společně vyrábět ozdoby nejen na stromeček. Budou to Tři králové. Figurky si vyrobíme z lahviček od Actimelu. Je to skvělá příležitost, jak využít věc, kterou bychom normálně vyhodili. Potřebovat budeme také polystyrenové kuličky, lepidlo, nůžky, špendlíky, fixy a stuhy.
Jako charita se označují dobrovolné dobročinné akce na pomoc lidem. V praxi nabývají různých forem: peněžitými a věcnými dary počínaje až po práci vykonávanou zdarma pro nějakou charitativní organizaci.
Ke každému svátku patří nějaký slavnostní pokrm. Ve Francii na oslavu svátku Tří králů pečou koláč, ve kterém je zapečená figurka. Ten, kdo ji najde, může si celý den hrát na krále nebo na královnu. Tradice vznikla na dvoře Ludvíka XIV.
Vánoční zvyky se v různých státech liší. Jaké vánoční obyčeje dodržovali naši předci? Dozvíte se například, co to bylo Štěpánování a proč se do jídla přidával med místo cukru.
Mají děti doma pomáhat? Ano, protože mají oplatit rodičům jejich péči. Pomoc rodičům je samozřejmost. Ale ne všechny domácí práce jsou pro děti vhodné. Záleží na tom, jak se doma domluvíte.
Co všechno je pod zemí? Jak vznikají jeskyně a propasti? Co lidé vytvořili v podzemí? Kdybyste se koukli do podzemí ve městě, našli byste tam nejen podzemní garáže nebo metro, ale i stovky kilometrů potrubí, kanalizace nebo elektrických kabelů.
Přímo v našem okolí můžeme objevovat věci, které jsme neznali. Patří k nim i pravidla, jak se vhodně chovat k lidem, kteří neslyší. Osvojit si takovou etiketu může být i docela legrace. Pepa nám vysvětlí základní pravidla, např. proč je důležité stát k neslyšícímu čelem, aby viděl na naše ústa, a artikulovat zřetelně a pomalu.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak se slaví Velikonoce ve Velké Británii, a zopakujme si u toho typická velikonoční slovíčka. Společně si také vyrobíme barevný velikonoční klobouček.
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Co je pro Italy pizza, to je pro Francouze quiche. Tento slaný koláč ale pochází z jiné evropské země. Z jakého slova vznikl jeho název? A čím se v různých oblastech plní?
Máte rádi jednoduché vaření? Jídlo z jednoho hrnce znali lidé od pradávna. Chutě se krásně promíchají a bylo to také praktické. Ve středověku v hrnci na trojnožce na ohni smíchali, co dům dal. V Německu za války vznikl jejich oblíbený eintopf. Ve Španělsku mají zase paellu, která se připravuje na jedné velké pánvi.
Obyvatelé městečka v Indonésii se naučili zpracovávat hnijící odpadky z nedaleké skládky. Vyrábějí z nich zemní plyn, který mohou využívat k vaření. Na to, jak takový proces funguje, se podívejte ve videu.
"Lenost není žádná nemoc, můžeme ji přemoct." K úspěchu pouhé nadání nestačí, je třeba svůj talent rozvíjet, překonat pohodlnost a úspěch se dostaví. Jen to dá trochu práce.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to? To nám poradí Anička.
Lidí je víc a víc, a proto se logicky uvažuje, kde budou lidé jednou bydlet. Nejvíce se uvažuje o plovoucích městech na oceánu. Plovoucí města nejsou úplně dalekou budoucností, ale ještě je mnoho základních problémů, které se musí vyřešit dříve, než budou schopna nabídnout lidem plnohodnotný život. Jaké problémy to jsou a jak by taková města mohla vypadat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.