01:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Koněprusy jsou zajímavým místem nejen z hlediska historických památek, ale také geologické minulosti. Po průzkumu vesnice a jejího blízkého okolí se vydáme po naučné stezce Zlatý kůň, která je národní přírodní památkou i evropsky významnou lokalitou a dodnes zde můžeme poměrně snadno nalézt zkameněliny mořských živočichů. A co ještě?
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Podíváme se do Českého ráje, kde se odpradávna těží české granáty, zkamenělé kapky krve bohů a nerostný symbol Království českého. Navštívíme i Turnov, kde se granáty zpracovávají a zasazují do dechberoucích šperků. I dnes závisí spousta téhle mravenčí práce na lidských rukách a lidských očích.
Václav Cílek vypráví o tom, proč v minulosti na našem území vznikaly a zanikaly cesty a jaké funkce a vlastnosti v dějinách měly. Dozvíme se také, proč mají staré cesty jiný tvar než ty moderní.
Pražské výstaviště bylo vybudováno v roce 1891 pro pořádání Jubilejní zemské výstavy, poté se stalo dějištěm mnoha přehlídek. V rámci jedné z nich zde vzniklo také slavné Maroldovo panorama. V roce 2002 bylo poničeno povodněmi, ale díky práci restaurátorů bylo zachráněno a doplněno o nové prvky, jak uvidíme ve videu.
Národní přírodní rezervace Soos přezdívaná "český Yellowstone" připomíná měsíční krajinu. Celková rozloha je 270 ha, přístupná je však jen malá část, kterou se můžeme projít po naučných stezkách. V rezervaci vyvěrá Císařský pramen, nejteplejší tok v Chebské pánvi. Také se zde nachází tzv. bahenní mofety, kterými probublává oxid uhličitý.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Výprava do nejvyššího pohoří v ČR, která poodhalí původ typického jehlanovitého tvaru Sněžky, který je pro středoevropské horstvo velice vzácný.
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.