01:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Nechte si představit stavební řešení, která dokážou snížit následky zemětřesení, a ukázku následků zemětřesení u různých druhů staveb.
Orlické hory jsou pohoří ve východních Čechách. Sousedí s Polskem, konkrétně s polským Kladskem. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m). Ikonou hor je Zemská brána, kde Divoká Orlice vstupuje na naše území. Krásné záběry z dronu nás přenesou i do národních přírodních rezervací, za lidovou architekturou, československým opevněním, k rašeliništi nebo do Neratova, zachráněného poutního místa.
Rudé moře je jedním z nejseverněji položených korálových moří a patří mezi oblíbená potápěčská místa. Typické živočichy si můžeme prohlédnout v mořském akváriu. Od Rudého moře se vydáme k Mrtvému moři, které je nejníže položeným místem na Zemi. Hladina tohoto jezera postupně klesá, a tak jsou proto připravovány projekty, jak jej zachránit od vyschnutí.
Na indonéském ostrově Bali je mnoho aktivních sopek. Patrně nejznámější je Agung, více než třítisícová nejvyšší hora ostrova. Sopka v roce 1963 ožila a došlo k jedné z nejsilnějších erupcí 20. století. Pro místní hinduistické obyvatelstvo je hora Agung symbolem boha a její erupce projevem božího hněvu. V roce 2017 se sopka znovu probudila a její aktivita vzbudila zájem celého světa. Naštěstí se nenaplnily obavy některých vulkanologů, že by mohlo dojít k podobnému scénáři jako v roce 1963. V roce 2019 menší erupce ustaly a od té doby je Agung opět nečinná.
V 90. letech 19. století byla v Plzni postavena takzvaná Velká synagoga. Jedná se o mimořádnou stavbu v rámci České republiky, ale i ve světovém měřítku – pojme údajně až 2 500 osob. Svému účelu však příliš dlouho nesloužila. Na konci 30. let 20. století přišla zlá doba, druhá světová válka a holocaust, při kterém zahynulo přibližně 90 % československých Židů.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Místo bývalých výrobních hal v okolí O2 Arény v pražských Vysočanech má vzniknout nová čtvrť. Radnice chce pozemky koupit a na proměně brownfieldu se podílet s majiteli ostatních parcel.
Jan Kašpar byl snad nejslavnější průkopník českého letectví, snílek a letecký konstruktér. Proslavil se zejména ukázkami svých vzlétnutí a přistání s Blériotem, z nichž první se odehrála před zraky tisíců diváků na pardubickém letišti. V Pardubicích však navštívíme i zámek, Pernštýnské náměstí nebo závodiště, kde se koná Velká pardubická.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.