03:48
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Spolu s astronomy objevíme planetu Saturn. Seznámíme se s těmi, kteří byli u toho Saturnu. Stačil Galileho dalekohled na detailní pozorování Saturnu? Dokázali bychom na Saturnu přistát? Prozkoumejme jeho prstence a podívejme se na jeho největší měsíc.
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?
Někteří lidé se bouřky bojí, někteří ji rádi z bezpečí domova sledují. Jak vlastně vzniká? Jak poznáme, kolik kilometrů je bouřka od nás? A co dělat, když nás bouřka zastihne venku? Podívejte se na video, které odpovídá na všechny tyto otázky.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! V prvním díle se seznámíme se servisním robotem kosmodromu Kitem, kterého fascinuje nalezená knížka o vesmíru. Díky ní se rozhodne přivrtat se na raketu a odletět do kosmu.
Proč je v noci tma? Jak vypadá vesmír a jak je velký? Představte si, že vesmír je tak velký, že kdyby kolem naší planety letěli třeba mimozemšťané, tak si jí možná ani nevšimnou. Kdyby to bylo možné, tak k nejbližší hvězdě, která nám v noci svítí na cestu, bychom letěli milióny let.
Robůtek Kit s panem baterkou zjišťují, že na oceán působí také Měsíc. Jaký má vliv na výšku jeho hladiny? Jaká síla z měsíce to způsobuje? A jak často příliv a odliv probíhá?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.