02:48
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Jaké byly další důsledky srážky Země s malými planetkami? Jak se poté změnilo klima na Zemi a kterým druhům uvolnili dinosauři místo? Podívejte se, jak se vyvíjel život na naší planetě v průběhu druhohor.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Meteoroložka Taťána Míková nám představí dělení oblaků na jednotlivé druhy a jejich základní charakteristiku. Uvidíme nejčastější typy jako stratocumulus, rozsáhlý nimbostratus přinášející déšť nebo cumulonimbus, který způsobuje bouřky.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.