02:48
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Jizerskohorské bučiny se dostaly na seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO, a to jako první česká přírodní lokalita. Pro oblast jsou kromě bukových porostů typické i strmé svahy, skalnaté výběžky či vyhlídky, ze kterých je možné pozorovat celou severní část Jizerských hor.
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Naučná stezka začínající na severním okraji Prahy nás provede několika jedinečnými biotopy i českou historií. Roztoky, kterými prochází, byly oblíbeným letoviskem prvorepublikové smetánky. Po žluté a modré značce se bez problémů vydáte i s kočárkem nebo na kole. A budete mít rozhodně co pozorovat. Podívejte se, kam se vydat z Prahy na nedělní výlet.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Pořad ukazuje přírodní zajímavosti Hrubého Jeseníku – rašeliniště, jesenickou tundru, Petrovy kameny a Velkou kotlinu.
Vrchol Boubín, který je s nadmořskou výškou 1362 metrů nad mořem pátým nejvyšším vrcholem Šumavy, nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Dřív tu stávala vojenská hláska, v 70. letech ji ale zbourali a její místo zaujala dřevěná rozhledna. V okolí Boubína najdeme nedotčenou přírodu Boubínského pralesa, který je přírodní rezervací už od roku 1858.
Barrandovský plavecký bazén byl otevřený v roce 1930 v místě bývalého vápencového lomu, přímo pod Barrandovskými terasami. Byl prvním závodním bazénem v Československu. Proslavený byl také široko daleko nejstudenější vodou. Co se s mimořádným areálem v mimořádných kulisách stalo?
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.