01:21
Vánoce jsou pro nás spojeny s bohatě prostřeným stolem, na němž nesmí chybět spousta dobrot. Každá rodina má své oblíbené pokrmy. Naše chutě i možnosti se mění. A jak to bylo s vánočními jídly v minulosti? Podívejte se.
Vůně medových perníčků nám připomene, že přichází adventní období. Bylo to tak vždy? A co způsobuje jejich charakteristickou vůni? Recepty na výrobu perníku se liší a mění, stejně jako jejich tvary a zdobení. My si na nich ale určitě pochutnáme.
Pátrání po původu receptu na bramborový salát je práce pro detektiva. Odkud se vzal a kdo ho má na svědomí? Co kuchař, to jiné ingredience. Je mnoho teorií, ale skutečností je, že na český vánoční stůl bramborový salát patří. A hlavně nám chutná.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
Jiný kraj jiný mrav. Jinými slovy, v různých zemích vládnou různé obyčeje. Dnes porovnáme ty české s americkými. Co tedy patří na štědrovečerní stůl? Krocan nebo kapr? Odpověď je jednoduchá. Záleží na tom, kde žijeme a jaké tradice dodržujeme.
Linecké cukroví je velmi oblíbenou pochoutkou. Mažou se však vykrajované tvary marmeládou, nebo džemem? A proč říkáme marmeláda? Z čeho je vyroben džem? Pojďme si v tom udělat jasno.
Jak se člení a jak je dlouhý den? V ukázce také zjistíme, k čemu nám slouží kalendář a digitální hodiny.
Na výlet v žabkách určitě nevyrazíme. Podle čeho ale oblečení do přírody vybírat? To vám poradí odborník ze specializovaného obchodu. Také vám prozradí, k čemu slouží membrána a jaké oblečení je vhodné na sport. Zjistíte i zajímavosti o tom, jak se lidé oblékali dříve a jaká dvě hlavní kritéria musí oblečení splňovat.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Jak správně určujeme čas? Vyprávění o malé holčičce, která se učí s pomocí své maminky číst hodiny.
Brďo zjišťuje, jak se vyrábí papír. Jsou to hodně stlačená vlákna rostlin, nejčastěji získaná ze smrkového dřeva. Před vynálezem papíru se psalo na různé materiály, ale papír je rychle překonal. Při jeho výrobě se zpracovává i použitý papír. A co je vyrobeno z papíru? To se budete divit. Nejenom papírové kapesníčky, ale dokonce i oblečení.
Techniku drhání znaly a běžně používaly už naše praprababičky. My už ale dnes většinou ani nevíme, co to je. Nyní máme možnost se s ní seznámit při výrobě lapačů snů nebo vánočních ozdob na stromeček. Inspirujte se v tomto díle pořadu Polopatě.
Původ vánočních zvyků od Římanů až po Slovany a Germány nám představí tento animovaný díl. Dozvíme se, kdo si dával dárky a že stromečky se původně domů nosily i s kořeny. A víte, proč má vánoční cukroví tak často tvar hvězdičky, půlměsíce nebo slunečního kotouče?
V čele protektorátu Čechy a Morava stál Reinhard Heydrich. Československá exilová vláda se rozhodla ho zabít a pro tento úkol byli vybráni Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Atentát se podařil, ale o život v důsledku toho přišla spousta nevinných lidí. Na památku zavražděných dětí z vyhlazené obce Lidice byl vyhlášen Mezinárodní den dětí.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Pojďme se společně podívat na video o dnes již zapomenutých vánočních zvycích. Nejznámější zvyky u nás jsou například házení pantoflem anebo rozkrajování jablíčka. V minulosti se o Vánocích hodně věštilo a lidé se snažili zajistit si budoucí prosperitu. Štědrovečerní večeře měla mít hodně chodů, což symbolizovalo štědrost. Kdo nosí v různých zemích dětem dárky?
Historie hradu Loket sahá do 12. století, kdy byl na kamenném ostrohu nad řekou Ohří postaven gotický hrad sloužící jako zemská opora na hranici s Chebskem, které v té době ještě nebylo součástí českého státu. Důležitou roli hrál Loket i pro mladého Karla IV., který v něm byl vězněn za nepokojů proti králi Janu Lucemburskému. Vězením se hrad stal i v 19. a 20. století.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.