08:14
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje okolnosti přeměny Prozatímního divadla na Národní divadlo, vyhoření Národního divadla a jeho znovuotevření. Dále se zmiňuje o cizích operách, které byly v Národním divadle jako první hrány, a v poslední řadě připomíná spor o Rukopisy zelenohorský a královédvorský a jejich vliv na vnímání české historie.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Nové pojetí známého dramatu bratří Mrštíků Maryša vytvořil režisér Lukáš Brutovský společně s hereckým souborem HaDivadla.
Nadčasový tragický příběh Oidipa ztvárnila Mahenova činohra NDB pod vedením režiséra Martina Františáka. Oidipus nevědomky zavraždil svého otce a vzal si za ženu svou matku. Aby se nemusel dívat na následky kletby, která na něj byla seslána, oslepí se.
Spisovatel Pavel Kohout mluví o divadle, ke kterému je celoživotně připoután, a o jeho funkci ve společnosti i o jeho současném stavu. A také o svém odchodu do exilu a své divadelní hře Erós, ze které uvidíme hned několik ukázek.
Pořad ukazuje, jak brněnské HaDivadlo vytvořilo adaptaci novodobého českého románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období druhé poloviny 50. let 20. století, ve kterém došlo k uvolnění kontroly umění v Československu. V této době zaznamenalo Národní divadlo, především jeho činohra, velký úspěch, a to např. díky režiséru Alfrédu Radokovi a tehdejšímu šéfovi činohry Národního divadla Otomaru Krejčovi.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje osobnost divadelního režiséra Jaroslava Kvapila a divadelní tvorbu z období první světové války, tzv. shakespearovský cyklus a známé drama Gabriely Preissové Její pastorkyňa, jejíž libreto vytvořil Leoš Janáček.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
Český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista Ivan Blatný patří k nejvýznamnějším a nejoriginálnějším moderním českým básníkům. Podívejme se na okolnosti provázející jeho dětství a mládí vrcholící emigrací do Británie.
Český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů Pavel Šrut byl za knihu Lichožrouti v roce 2009 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Kniha pro děti a mládež. Přečte nám z ní ukázku.
Druhý díl filmové minisérie Božena se odehrává v rode 1842. Němcovi se právě přistěhovali do Prahy, kde se Josef snaží etablovat jako finanční úředník. Báře je dvacet dva let, je matkou čtyř dětí a po posledním těžkém porodu už nemůže rodit. Před mladou ženou toužící po společnosti, se rázem otevře nový svět. Osudným je pro ni český ples na Žofíně, který změní vše a navždy. Josef ji přivede do společnosti české kulturní elity. Bára svou bezprostředností získává nové přátele a její srdce se nečekaně rozhoří.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.