07:50
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Ludvík Vaculík předčítá svůj fejeton Kopyrajt na život. Životy lidí si byly vždycky podobné. Přímořské životy rybářů, horské životy pastýřů, osudy žen. Jsi jeden z miliónu, ale nikdy to nikdo nikomu neřekne.
V pasáži si připomeneme román české spisovatelky, dramatičky, publicistky, historičky umění a kurátorky výstav Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch, v němž zpracovala osud německé dívky vyhnané v květnu 1945 ze svého domova v tzv. „Brněnském pochodu smrti“. Autorka je nositelkou cen Magnesia Litera, Ceny Josefa Škvoreckého a Český bestseller, v roce 2017 jí byla Ústavem pro studium totalitních režimů udělena Cena za svobodu, demokracii a lidská práva. V zahraničí byla oceněna literární cenou Premio Libro d’Europa udělovanou festivalem v italském Salernu. Její knihy se překládají do dvaceti jazyků.
Známý text Jiřího Ortena "Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá..." v úpravě textaře Pavla Šruta a podání Luboše Pospíšila v pořadu Písně českých básníků. Hudbu složil Bohumil Zatloukal.
Cyklus čtených pohádek Karla Jaromíra Erbena nám představuje zajímavou formou klasické pohádky. Pohádku O třech přadlenách čte herec Josef Somr. Četbu na několika místech doplňují herecká ztvárnění. Pohádka je překládána do znakového jazyka pro neslyšící.
V pasáži z třetího dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, se dostaneme do roku 1786 a ocitneme se v obrozeneckém divadle Bouda, s jehož činností se úzce pojí osobnost básníka, dramatika, překladatele, herce, režiséra a vlastence Václava Tháma, jednoho z otců českého divadla.
Pořad ukazuje, jak brněnské HaDivadlo vytvořilo adaptaci novodobého českého románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch.
Daniel Petr hovoří o vztahu mezi románem Straka na šibenici a stejnojmenným obrazem, jímž byl při psaní inspirován. Vyjadřuje se také k otázce autobiografičnosti románu. Závěrem zmiňuje, čím se v současnosti zabývá, a popisuje, co se snaží v současné české literatuře svým psaním změnit.
Čtení je zábava. Karaoke čtení je tu proto, aby vám s ním pomohlo. Společně si čteme z knížky Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky. Texty zároveň sledujeme na obrazovce. Učíme se správně intonovat, orientovat se v textu a rozšiřujeme si slovní zásobu. Dnes si přečteme příběh Jak byl vynalezen padák.
Spisovatel a scenárista Jiří Stránský v rozhovoru s Pavlem Klineckým nejprve vypráví o tom, jak ho rodina přivedla ke knihám a k vyprávění příběhů. Následně popisuje zkušenosti z „basy“, přibližuje, jak prožíval pobyt ve věznici, jak vycházel s „mukly“ a „bachaři“ a jak se promítly tyto vzpomínky do jeho tvorby. Nevynechává, proč se začalo říkat „Stránskej a jeho vrazi“, práci v tiskárně s dalšími spisovateli, ani co mu po návratu z vyšetřovací vazby řekl Jan Zahradníček. Závěrem vysvětluje svůj vztah k víře.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.