04:07
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Šťastným nápadem tvůrců se spojila Rybova Česká mše vánoční a Ladův lidový Betlém v jeden celek a vznikl tak animovaný film. Základ tvoří Rybova skladba v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který řídil V. Smetáček a kterou nazpíval Český pěvecký sbor pod vedením J. Veselky. Zároveň ve filmu ožila desítka Ladových postaviček nejen z lidového Betlému, ale i z dalšího autorova bohatého literárního a výtvarného odkazu.
Jaké vánoční zvyky u nás máme a proč? Video seznámí děti s významem jmelí, adventního věnce, pečením perníčků i adventním kalendářem.
Jaký význam mají české vánoční zvyky? Proč Ježíšek zvoní zvonečkem a odkud tato tradice pochází? Dozvíte se také, proč si zdobíme domov jmelím a odkdy připravujeme ke štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem.
Valašskou ves Vizovice proslavilo tradiční pečivo, které o Vánocích zdobí nejednu domácnost po celém světě. Jaká je jeho historie? Jak se vyrábělo dříve a jak dnes? A co symbolizovaly jednotlivé figurky?
Cestování s vařečkou je pořad, který nás v tomto díle naučí uvařit podle indického receptu zeleninový pilaf s rýží a jogurtovým salátem. Do přípravy tohoto pokrmu se zapojí celá rodina při příležitosti svátku jara. Uvidíme také netradičně prostřený stůl, na kterém toho nakonec bude spousta k hodování.
Dokážete se zasmát nějaké legrační nehodě? A co když se přihodí právě vám? Jak přijmout trapas, jak se zachovat? Právě na to se dnes podíváme s Klárkou.
Josef Ressel byl původně lesníkem, který se do paměti lidí zapsal především jako vynálezce. Jeho největším vynálezem byl určitě lodní šroub, ale pracoval i na vylepšení kompasu nebo sestrojení buzoly. Uznání za jeho práci se mu dostalo až devět let po jeho smrti a dodnes je po něm pojmenována například Resslova ulice v Praze.
Pátrání po původu receptu na bramborový salát je práce pro detektiva. Odkud se vzal a kdo ho má na svědomí? Co kuchař, to jiné ingredience. Je mnoho teorií, ale skutečností je, že na český vánoční stůl bramborový salát patří. A hlavně nám chutná.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Pořad představuje mýtické postavy, jako jsou skřítci, vodníci a bludičky. Vysvětluje, jak jinak se mohou jmenovat a co mají společného.
Pojďme se společně podívat, jak se vyrábějí papírové hodiny. Budete potřebovat kružítko, kterým vytvoříte dvě kružnice, a kruhy si poté vystřihnete. Dále si připravte barevné papíry, pravítko, černý fix, vzorovou sponu, lepidlo, nůžky a tužku. Krásně si tak procvičíte hodiny.
Stavovské divadlo v Praze patří mezi nejstarší divadla v Evropě. Původně se jmenovalo Nosticovo divadlo, podle jeho zakladatele Františka Antonína Nostice Rejnka, který ho vlasti věnoval. Vystoupil zde W. A. Mozart a dirigoval tu Figarovu svatbu. Poprvé se tu také hrála divadelní hra Fidlovačka, kde zazněla naše budoucí státní hymna Kde domov můj. Ve svém programu myslí divadlo i na děti.
Podíváme se na tragický konec života studenta Karlovy Univerzity. Ten se v roce 1969 upálil na protest proti okupaci naší země, bylo mu pouhých 20 let. Dnes je tato oběť symbolem odporu proti totalitní moci.
Napoleon Bonaparte je považován za jednu z největších postav světových dějin. Ve své době ovládal půlku Evropy. Nebyl to pouze válečník, ale zasloužil se i o rozvoj Francie. Ve Zprávičkách se o jeho životě, vzestupu i pádu dozvíte více v kreslené reportáži.
Ukázka popisuje takzvanou třetí pražskou defenestraci z 23. května 1618. Z oken Pražského hradu při ní byli vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.