04:07
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Šťastným nápadem tvůrců se spojila Rybova Česká mše vánoční a Ladův lidový Betlém v jeden celek a vznikl tak animovaný film. Základ tvoří Rybova skladba v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, který řídil V. Smetáček a kterou nazpíval Český pěvecký sbor pod vedením J. Veselky. Zároveň ve filmu ožila desítka Ladových postaviček nejen z lidového Betlému, ale i z dalšího autorova bohatého literárního a výtvarného odkazu.
Jaké vánoční zvyky u nás máme a proč? Video seznámí děti s významem jmelí, adventního věnce, pečením perníčků i adventním kalendářem.
Jaký význam mají české vánoční zvyky? Proč Ježíšek zvoní zvonečkem a odkud tato tradice pochází? Dozvíte se také, proč si zdobíme domov jmelím a odkdy připravujeme ke štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem.
Valašskou ves Vizovice proslavilo tradiční pečivo, které o Vánocích zdobí nejednu domácnost po celém světě. Jaká je jeho historie? Jak se vyrábělo dříve a jak dnes? A co symbolizovaly jednotlivé figurky?
Které osobnosti se zasloužily o to, že dnes můžeme potraviny uchovávat v ledničce nebo v mrazáku? Jak probíhalo jejich bádání? A jak vypadali předchůdci dnešní ledničky?
Většina z nás má ráda ovocné knedlíky. Ve středověku se knedlík říkalo úplně něčemu jinému. Chcete se dozvědět, jak vznikl český pokrm knedlo-vepřo-zelo? A z kterého jazyka pochází slovo knedlík?
Předčítání staré české pověsti o blanických rytířích. Jak se do hory Blaník dostali? A kdo a proč věří, že vyjedou české zemi na pomoc, až jí bude nejhůře?
Mezi ozdobami mají v mnoha domácnostech na vánočním stromečku své místo prskavky. V Evropě ale není mnoho firem, které je vyrábějí. Možná jedinou u nás najdeme v Ústí nad Labem. Jedinečné jsou prskavky tvarované – stromečky, hvězdičky, čtyřlístky a taky jednotlivá písmena a číslice. Ty přicházejí na svět jen tady. Zároveň zapátráme po tom, jak prskavky spatřily světlo světa a co bychom s největší pravděpodobností mohli považovat za jejich předchůdce.
Krásně nazdobený třpytící se vánoční stromeček je pro nás zásadním symbolem Vánoc. Ne vždy tomu tak bylo. Zdobení vánočního stromečku k nám přišlo až v 19. století. Jak se takový stromeček zdobil, si nyní ukážeme.
Při návštěvě kina určitě nechceme být považováni za nevychované hlupáky. Pravidla etikety platí i tady. Divíte se? Snad ne. Zopakujte si tedy pravidla slušného chování v kině. Závěrečný kvíz pak určitě hravě zvládnete.
Kdo se postará o děti, kterým zabili rodiče? Jak mohu pomoci dětem, až tady budou? Může se to stát i u nás? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
Co všechno je pod zemí? Jak vznikají jeskyně a propasti? Co lidé vytvořili v podzemí? Kdybyste se koukli do podzemí ve městě, našli byste tam nejen podzemní garáže nebo metro, ale i stovky kilometrů potrubí, kanalizace nebo elektrických kabelů.
Jak se žilo pravěkým lidem v době ledové a jak se dostali od využití kamenů k objevu kovů. Ve videu se také diváci dozvědí, kdo byli lovci a sběrači a jak se z nich stali zemědělci.
Jmelí je poloparazitická rostlina, neumí získat vodu a v ní rozpuštěné minerály, a tak saje tyto látky ze stromu. Jmelí strom hodně oslabuje, napadené větve pomalu osychají a začínají se lámat. Dříve se kuličky jmelí používaly k chytání ptáků. Uplatnění měly také v léčitelství a věřilo se, že nosí štěstí, zdraví a lásku. Jmelí by mělo být darované.
Pověst o Krokových dcerách Kazi, Tetě a Libuši, která si vzala Přemysla Oráče. Spolu jsou považováni za zakladatele první české vládnoucí dynastie, Přemyslovců.
J. K. Tyl byl autorem divadelních her, překladatelem a organizátorem kulturního života v Praze. Několik let dokonce působil jako dramaturg českých her ve Stavovském divadle. Tam také byla poprvé uvedena jeho hra Fidlovačka, kde zazněla píseň Kde domov můj. Píseň zlidověla a stala se v roce 1918 československou státní hymnou.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.