03:18
Dne 11. září 1951 zorganizovala skupina lidí nejmasovější útěk na západ z tehdejšího Československa. Využila k tomu vlak jedoucí z Prahy do Aše. Tam ale nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Většina z cestujících neměla tušení, co se děje, a většina z nich (studenti gymnázia a lázeňští pacienti) se vrátila domů. Režim se mstil na příbuzných těch, co zůstali za hranicemi.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Příběh útěku za přísně střežené československé státní hranice. „Vlak svobody“ jel v září 1951 původně z Prahy do Aše. Vlak ale v Aši nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Ukázka obsahuje výpovědi pamětníků a archivní záběry.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Filmové zpracování slavnostního příjezdu čerstvě zvoleného prezidenta Masaryka z exilu do Prahy a nově vzniklého Československa.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.
Jiří Potůček, krycím jménem Tolar, byl spolu s Alfrédem Bartošem a Josefem Valčíkem vysazen v prosinci 1941 u Senic poblíž Poděbrad. Úkolem výsadku pod názvem Silver A bylo zajištění rádiového spojení s Londýnem pomocí vysílačky s krycím názvem Libuše. Členové výsadku díky událostem následujícího roku spojených s atentátem na Reinharda Heydricha postupně zahynuli. Posledním unikajícím parašutistou byl Jiří Potůček, který unikal Gestapu sám celé dva týdny a nevzdal se do poslední chvíle.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.