03:18
Dne 11. září 1951 zorganizovala skupina lidí nejmasovější útěk na západ z tehdejšího Československa. Využila k tomu vlak jedoucí z Prahy do Aše. Tam ale nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Většina z cestujících neměla tušení, co se děje, a většina z nich (studenti gymnázia a lázeňští pacienti) se vrátila domů. Režim se mstil na příbuzných těch, co zůstali za hranicemi.
Ideologicky zabarvená dobová ukázka popisuje práci příslušníků Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Pohraničníci chránili zejména západní území českého pohraničí a měli ze zákona povoleno použít zbraň. Na toto území neměl nikdo jiný přístup. Dobová reportáž líčí příslušníky stráže jako hrdiny.
Příběh útěku za přísně střežené československé státní hranice. „Vlak svobody“ jel v září 1951 původně z Prahy do Aše. Vlak ale v Aši nezastavil, prorazil železnou oponu a dojel až do západoněmeckého Selbu. Ukázka obsahuje výpovědi pamětníků a archivní záběry.
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Tendenční reportáž o vzniku Pohraniční stráže Sboru národní bezpečnosti. Hlavním úkolem stráže bylo sledovat pohyb osob okolo státní hranice. Soustavné budování železné opony pak začalo po vydání Zákona o ochraně státních hranic v roce 1951.
Než se T. G. Masaryk stal oslavovaným symbolem první republiky, platil za nepříliš oblíbeného intelektuála, vůči kterému panovala nevraživost. Nebál se jít proti názoru většiny a např. v tzv. hilsneriádě nesouhlasil s oficiální teorií rituální vraždy. Za své názory byl napadán dokonce i svými studenty.
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Prvním výrazným protestem byla demonstrace proti okupaci německými vojsky. Uskutečnila se roku 1939 v den výročí vzniku samostatného Československa. Při potlačení akce byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění po čtrnácti dnech zemřel. Poslední rozloučení s ním se změnilo v mohutnou manifestaci. Odveta nacistů brzy následovala v podobě zatýkání studentů a uzavření českých vysokých škol.
"Utneme každou ruku, která se natáhne přes naše hranice," říká Emanuel Moravec ještě 24. září roku 1938. Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce toho vojenského názorového proudu, který je odhodlán řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem. Video ilustruje rozpor mezi vojenskou a politickou odpovědností.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.