01:32
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Stručné seznámení se zeměpisnou sítí neboli poledníky a rovnoběžkami. Ukázka pomáhá s orientací na mapě.
Velká artézská pánev je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Kde se tam vzaly a co způsobuje jejich vyvěrání? A jak zde fungují uměle navrtané studny?
Cestování s vařečkou nás tentokrát zavede do USA. Představíme si americkou kuchyni a pro nás netradiční složení ingrediencí na french toast, který připraví tatínek s dcerami.
Pojďme se společně podívat na video o hrochovi. Hroch je extrémně nebezpečné zvíře, které žije v Africe. Hroši většinu dne tráví ve vodě, vylezou zpravidla, když se chtějí najíst. Najít tedy hrochy ve volné přírodě není úplně jednoduché. A jak vypadá jejich život v zajetí? I na to se podíváme.
Máte rádi štrúdl? Skvělý moučník se peče z listového těsta, ale dají se z něj udělat i slané šátečky s hruškou a hermelínem. Dozvíte se, že spousta moučníků z listového těsta se peče na slano, hlavně ve střední Asii. Ale třeba Řekové milují svou sladkou ořechovou baklavu, která chutná lidem na celém světě.
Mahátma Gándhí byl člověkem, který miloval svou zemi, Indii. Nelíbilo se mu podřízení Indie vůči Británii a chtěl, aby byla samostatná. Indická republika je dnes největší demokracií na světě. Jak velký podíl na tom má Gándhí?
Pojďme si společně namíchat barvy a podívat se, jaká barva se nazývá žonkylová. Pokud uvidíte něco bledě zlatožlutého, můžete to nazvat žonkylové. S různými barvami si můžete pohrát také doma a pozorovat barevné efekty, které tak vzniknou.
Zkuste si s námi jednoduchý pokus. Potřebujete pouze skleněnou láhev, kterou ochladíte v chladničce, a kovovou minci. Lahev postavte na stůl, hrdlo překryjte mincí, na lahev dejte svoje ruce a čekejte. Co se stane a proč? To vám vysvětlí šikulové. Pak můžete překvapit své kamarády!
Jednou z možností výroby elektřiny je použití větrné elektrárny. V Čechách několik takových elektráren máme, ale jejich obliba ve světě je ještě větší. Největší větrné elektrárny jsou pak postavené na moři. Více o větrném pohonu v reportáži z Wifiny.
Silný vítr, jako je vichřice, hurikán nebo tajfun, nám někdy dokáže pěkně zkomplikovat život. Ale bez větru se také neobejdeme. Když fouká tak akorát, vítr pohání po vodní hladině plachetnice, roztáčí lopatky větrného mlýnu nebo vrtule větrných elektráren. S Brděm zkusíme vyrobit draka a dozvíte se, co je to windsurfing nebo padákový kluzák.
Má se stát Kokořínsko Máchův kraj chráněnou krajinou oblastí? Posuďte sami. Diskuze, které se na toto téma vedou, předkládají důkazy, proč rozhodně ano. V této jedinečné oblasti se nachází na 60 druhů rostlin a unikátních živočichů. Neopomenutelnou památkou je Máchovo jezero nebo hrad Bezděz. Sám Mácha tuto oblast mnohokrát navštívil a tento kraj zařadil do svých děl.
Věděli jste, že Milešovka je největrnějším místem Česka? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.