01:32
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Víte, čím je les pro naši krajinu důležitý? Chtěli byste se dozvědět, jak pomáhají lesníci našim lesům? Pojďte se společně s Emou projít po lese a dozvíte se odpovědi nejenom na tyto otázky.
Stručné seznámení se zeměpisnou sítí neboli poledníky a rovnoběžkami. Ukázka pomáhá s orientací na mapě.
Velká artézská pánev je největší na světě a obsahuje přes 3 000 přírodních studní. Kde se tam vzaly a co způsobuje jejich vyvěrání? A jak zde fungují uměle navrtané studny?
V Čechách máme dlouhou sklářskou tradici. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak sklo vzniká a co všechno je potřeba k výrobě takové obyčejné skleničky, kterou máme všichni doma? Pojďme se na to podívat.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
Silný vítr, jako je vichřice, hurikán nebo tajfun, nám někdy dokáže pěkně zkomplikovat život. Ale bez větru se také neobejdeme. Když fouká tak akorát, vítr pohání po vodní hladině plachetnice, roztáčí lopatky větrného mlýnu nebo vrtule větrných elektráren. S Brděm zkusíme vyrobit draka a dozvíte se, co je to windsurfing nebo padákový kluzák.
„Co je pro Čechy ráj?“ To zjistíte s našimi medvědy, protože do Českého ráje se s nimi právě teď můžete vydat. Uvidíte, jak se dříve bydlelo ve skalních bytech. V Drábských světničkách býval dřevěný hrad, který měl vytesaných 30 místností ve skále. Navštívíte hrad Valečov opředený pověstí o zlaťácích a nepřehlédnutený symbol Českého ráje – Trosky. Stejně významným místem je i hrad Kost. Dozvíte se, proč se mu tak říká.
Thajské království, zkráceně Thajsko, je stát v jihovýchodní Asii. S Marjánkou a Sašou se do Thajska podíváme za indickými slony. Ti byli se životy místních lidí vždy spjati, ale vzhledem k nešetrnému zacházení a také kvůli pytlákům začaly jejich počty rychle klesat. Dnes se situace výrazně zlepšila. V Thajsku nalezneme mnoho sloních rezervací a můžeme začít tuto zemi dokonce označovat za sloní ráj. Thajsko ale není jen o slonech.
Město Dárdžiling je po celém světě známé především díky jednomu z nejdražších černých čajů na světě. Čím je tak výjimečný? Jak se v této oblasti pěstuje a dále zpracovává? Jaký vliv má na jeho pěstování zdejší horské klima?
Cestování s vařečkou je pořad, který nás v tomto díle naučí uvařit podle indického receptu zeleninový pilaf s rýží a jogurtovým salátem. Do přípravy tohoto pokrmu se zapojí celá rodina při příležitosti svátku jara. Uvidíme také netradičně prostřený stůl, na kterém toho nakonec bude spousta k hodování.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Seriál Minuty z Krkonoš nám přiblíží, jak je to s lavinami v Krkonoších, kde je zmapováno přes sto lavinových drah. Dozvíme se, jak lavina vzniká a jaký má vliv na přírodu.
Poslední úsek živé velké řeky začíná u Bohumína a končí u soutoku Odry s Olší. Říká se mu také česká Amazonka. Jedná se meandry řeky Odry, které jsou přírodní památkou. Nachází se zde štěrkové lavice a velmi pestrý ekosystém. Tento přírodní unikát rozhodně stojí za pozornost.
Vysvětlení, jak vznikaly mapy v minulosti a jak vypadá jejich tvorba dnes.
Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.