03:56
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Pes je ve službách člověka využíván již od své domestikace. Lovecká plemena mají výcvik ke stopování a lovení zvěře. Jiná plemena jsou cvičena jako hlídací nebo záchranářská. A co musí umět „slepecký“ pes nebo pes asistenční?
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
V dnešním díle zvířecího slovníčku zjistíme, co znamenají podivně znějící slova echolokace, biotop a migrace. Napovíme vám, že echolokaci používají netopýři nebo třeba delfíni. Biotop mohou mít některá zvířata společný a migrace je v podstatě obyčejné stěhování. Chcete vědět víc? Koukněte na video.
Za gorilou horskou jsme se vypravili do pralesa. Jedná se o lidoopa, který je společně se šimpanzi a orangutany hned po člověku nejvyspělejším živočichem na Zemi. Pokud chcete vidět gorily nížinné, nemusíte jezdit daleko. Stačí vám navštívit pražskou ZOO. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Věděli jste, jaká lidová označení se používají pro koniklec luční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Víte, co je bobří stroj? A k čemu slouží? Víte, jakým způsobem přečká bobr zimu? Tyto a další informace se dozvíte v připraveném videu.
Stručné vysvětlení, co je to přehrada a jaká je její funkce.
Pojďme se společně podívat na vysazování perlorodky říční. Je to v Česku nejdéle žijící živočich, který se může dožít až 120 let. Takovou šanci mají ale jen 2 % celé generace. Odchov perlorodky trvá 5 let, pak teprve mohou být vysazovány do řeky. Bohužel ve většině řek potrava pro perlorodky chybí.
Mravenci jsou jedni z nejšikovnějších živočišných druhů. Žijí v koloniích. Mravenec lesní se dožívá 7 až 10 let. U nás žije asi sto druhů mravenců. V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte společně s Luckou a Inžou do science centra, kde uvidíte zblízka druh mravenců atta, česky střihače, kteří si pěstují houbu, v níž žijí, a dokonce ji i jí. Jak to u nich funguje?
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.