02:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
Jak je to s výskytem vlků v Čechách? Můžeme je vidět ve volné přírodě? Vlci jsou bojácná a plachá zvířata, která se člověku raději vyhnou. Vlčí hlídky jsou skupiny dobrovolníků, kteří se pohybem v lesích snaží zabránit pytlačení našich velkých šelem, jako je vlk nebo rys. Zvýšený pohyb lidí po lese totiž pytláky odrazuje.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
Zvonka zeleného můžete pozorovat v celém Česku. Samci tohoto druhu ptáka jsou pestřeji zbarvení než samice. Díky zvuku jejich zpěvu získali své české jméno, znějí totiž zvonivě. Podle někoho dokonce připomínají elektrický zvonek. Co zvonky v poslední době ohrožuje?
Víte, že prameny dvou vodních toků se mohou potkat a zase rozdělit? V jedné minutě vám představíme zázraky flory a fauny naší přírody.
Čína je nejstarší žijící kultura, která se zachovala dodnes. Rýže a proso se v Číně pěstuje již od nepaměti. A to, co staří Číňané vypěstovali, uměli také uvařit. Dnes se rýže podává všude na světě.
Baobab je unikátní strom, který roste v Africe. Jeho kořeny sahají do hloubky až 30 metrů. Baobab nemá v kmenu letokruhy, jak jsme zvyklí, ale zásobárnu vody. V takovém jednom baobabu může být až 120 000 litrů vody. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Pojďme se společně podívat na video o afrických opicích. Primáti jsou nám lidem geneticky velmi blízcí, mohou od nás dostat i respirační nemoci. Lidoopi mohou být velmi nebezpeční, jsou náladoví a choleričtí, dokážou se hodně rozčílit a bývají agresivní k sobě navzájem i k lidem. Utrhnout člověku ruku u nich není problém.
Madagaskar je čtvrtý největší ostrov na světě. Před mnoha milióny let se oddělil od africké pevniny, a tak se tu příroda rozvíjela vlastní cestou. Proto zde najdeme zvířecí i rostlinné druhy, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi zvířecí obyvatele tropického ostrova patří například lemuři a chameleoni. Malgašané, tedy obyvatelé Madagaskaru, se věnují převážně zemědělství, pěstují například vanilku a rýži.
Pojďme se společně zatoulat s kamerou do místa poblíž Rokycan, kde se nachází na 50 hektarech soukromá přírodní rezervace, kterou obývá především zubr evropský. Samec zubra se na rozdíl od samice nemůže přidat k jiné skupině, ale musí založit svoji vlastní. To se mu díky Mezinárodní organizaci pro zachování zubra a organizaci Česká krajina podařilo a zubři evropští se již v naší krajině začínají zabydlovat.
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Wifina nám v tomto díle rozšíří náš rozhled. Příběh Petřínské rozhledny v Praze je příběhem nadšení a odhodlání, a tak by byla škoda ho neznat. Víc vám o zázraku techniky 19. století poví Matěj.
Jak se pomocí mapy orientovat v terénu a jak k tomu používat buzolu? Co znamená pojem kontrola a jak jí v mapě i v terénu poznáme? A jak vypadají tréninky orientačních běžců?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.