02:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
V amazonském pralese se nachází tolik rostlinných druhů jako v celé Evropě dohromady. Jaká zvířata nebo rostliny jsou pro Amazonský prales specifické? Jaké mají zdejší rostliny užitek a jak naopak člověk pralesu škodí?
Mohelenská hadcová step leží na dohled od jaderné elektrárny Dukovany. Hadec je hornina, která výborně akumuluje teplo, proto jsou skály v létě až od 20 stupňů teplejší než okolí. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
Sloni jsou ohroženým druhem a mají i svůj mezinárodní den. Ten upozorňuje na důležitost jejich ochrany. Jak osiřelým slůňatům pomáhají v Keni, se dozvíte ve Zprávičkách.
Dějiny ovlivňují jídlo a jídlo dějiny. Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali. Dnes už si bez těchto a mnohých dalších potravin naši kuchyni představit nedovedeme.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Falklandské ostrovy leží na jižní polokouli asi 500 km od pobřeží Argentiny, přesto jsou součástí Velké Británie. Něco z historie těchto zajímavých ostrovů se dozvíte v reportáži Zpráviček.
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Vlhkost je podmínkou existence lužního lesa, největšího bohatství jižní Moravy, druhově nejbohatšího ekosystému. Jen dřevin tu najdete 40 druhů. Ve videu se seznámíte s vzácným skokanem ostronosým, listonohem jarním, zhlédnete hnízdění čápa i líhnutí komárů a spoustu světlomilných květin.
Pojďte si společně vyzkoušet zvířecí hádanku. Víte, jak vypadá hoko? I když vypadá jako orel, je to taková větší slepice, která snáší ohromná vejce do hnízda na stromě. Žije v pralesích v Jižní Americe a svá kuřátka krmí, dokud nevyrostou.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.