04:07
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt?
Severní Aljaška je typickou ukázkou arktické a subarktické oblasti. Jaké rostliny patří do tajgy? Co znamená pojem tundra? A co ukrývá permafrost?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do přírodní rezervace a navštivme Klokočské skály. Archeologické výzkumy ukazují, že osídlení zde bylo již v době bronzové. Dokonce zde byly nalezeny stáje menšího dobytka. Projít se můžeme unikátní Tichou stezkou, která je upravena pro neslyšící i nevidomé. Cesta nás zavede až na hrad Rotštejn, který rozhodně stojí za návštěvu.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Pro orientaci v krajině používáme mapy. Map je mnoho druhů, nejčastěji se setkáme s turistickou mapou nebo plánky měst, která navštěvujeme na svých cestách. Proč se mapy pořád vytváří a kdo je dělá? Čemu se na mapách říká legenda?
Jaké by to bylo být kočovníkem neboli nomádem? Malý Suleiman z Keni vypráví o svém běžném dni, jak hledá vodu, pase kozy a velbloudy a učí se arabsky. Také o tom, že by raději chodil do školy. Co mu dělá radost a co mu naopak znepříjemňuje každý den?
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
První mořskou rezervaci kolem Galapág vyhlásily úřady v roce 1986. Po nejnovějším rozšíření bude asi třikrát větší než Česká republika. Rozšíření rezervace patří k prvním splněným slibům z klimatické konference ve skotském Glasgow. Právě tam se totiž dohodl Ekvádor na tomto kroku se sousedními státy.
Pojďme se společně podívat na video s bongem. Je to tajemné a magické zvíře, které žije v pralesích. Je velmi tiché a plaché. Je to největší pralesní antilopa, která má deset až dvanáct pruhů na boku a na hřbetě má dlouhý hřebínek až k ocásku.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Dnes se zaměříme na význam stromů a jejich důležitost pro náš život. Zamyslíme se nad tím, co všechno nám stromy poskytují. A jak jim můžeme pomoci my? Budeme o stromy pečovat a třeba i nějaké nové zasadíme. A proč bychom měli?
Garrulus glandarius je latinský název pro sojku obecnou. Říká se jí také strážce lesa. Je to sestřenka vrány, krkavce nebo straky. Žije v lese nebo v okolí lidských obydlí. Věděli jste, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků? V Terčině zvířecím světě se v reportáži „Domácí divočina“ dozvíte více.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.