03:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Co patří mezi hlavní znaky těchto oblastí? Jaké zajímavé přírodní útvary zde můžeme najít? A jak se člení zbytek australského kontinentu?
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je nutné připravit, abychom vytvořili tůně pro žáby. Obnovení různých mokřadů, které vlivem činnosti člověka zanikly, je důležitá aktivita pro rozmnožování žab.
Sklízecí mlátičce, známé pod jménem kombajn, se věnuje tento díl Wifiny. Dozvíme se historii sklizně obilí, proč se kombajn nazývá sklízecí mlátička, z čeho se skládá a jak vlastně obilí zpracovává. A víte, že automatické kombajny umí sklízet obilí podle GPS bez řidiče?
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale zároveň nejohroženější biotopy. Vznikají přirozeně, ale mohou být i budovány uměle člověkem. Tvoří přirozený přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Proč jsou mokřady důležité a co v nich roste a žije, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Krokodýla rozhodně není radno podceňovat. Bavíme se tady o největším žijícím plazu na světě. Nezměnil se od dob dinosaurů a rád se vyhřívá na sluníčku na břehu řeky. Často ve vodě vypadá jako plující kus kmene. Nenechte se však zmýlit, není to žádný lenoch. Když loví, dokáže být velmi rychlý a vyskočit až metr vysoko. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Druhý nejstarší národní park na světě leží v Americe a podle žlutě zbarvených skal se jmenuje Yellowstone. Je domovem obrovské škály zvířat, nachází se tu mnoho gejzírů i jedno z nejvýše položených jezer severní Ameriky. Více o Yellowstonském národním parku, který v roce 2022 oslavil 150. výročí svého založení, se dozvíte ve Zprávičkách.
Aljaška je především díky nedotčené přírodě vyhledávaným turistickým cílem. Jaké klima je v jižní části aljašského subkontinentu? Jak ledovce vymodelovaly místní krajinu? A jaká je zde typická fauna i flora?
Pojďme se společně podívat na video o gepardovi. Je jich už jen pár tisíc kusů. Nejstarší gepardí babičce v Evropě je 18 let. Gepardi mají velmi silný pach trusu. Plnou rychlostí, kterou jsou schopni běžet, je asi 110 km/hod, ale nevydrží to dlouho. Rychlostí 70 km/hod běhají celkem běžně. Drápy mají zatahovací jako kočky a při běhu jim slouží jako atletická tretra.
V pražském Toulcově dvoře oslavili Světový den mokřadů, který připadá na 2. února. Co to vlastně mokřad je a proč jsou mokřady důležité, se dozvíte ve Zprávičkách.
Proč nejsou na hřebenech hor odpadkové koše, nám vysvětlí tento díl seriálu Minuty z Krkonoš. Turisté, kteří se na hřebenech Krkonoš občerství, nemají kam vyhodit odpadky. Víte, že je to schválně? Nepsanou zásadou v horách totiž je, co jsi do hor v batohu přinesl, to si odnes zpět.
Pojďme se spolu s kamerou zatoulat do Krušných hor a navštivme cínový Důl Mauricius. Jedná se o významnou památku zařazenou na seznam UNESCO. Zjistíme, že důl měří až 1,5 km a vznikl propojením několika štol. Uvážíme-li, že dříve horníkům trvalo celou směnu posunout se o dva centimetry, oceníme jeho velikost. Jak to v takovém dole se stálou teplotou 7 stupňů vlastně vypadá?
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do Krkonoš a navštivme zdejší rašeliniště. Dozvíme se zde, že rašeliniště je vlastně takový bazén neboli nepropustná plocha, kde se hromadí voda. Daří se zde především rostlině nesoucí odpovídající název - rašeliník. Ten dokáže pojmout až 30 krát více vody, než sám váží. Přírodní rezervací vede jedna z nejstarších naučných stezek u nás, a sice kolem mrtvého lesa k Hubertově vyhlídce, ze které je vidět do širokého okolí.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.