03:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Co patří mezi hlavní znaky těchto oblastí? Jaké zajímavé přírodní útvary zde můžeme najít? A jak se člení zbytek australského kontinentu?
Ovce patří mezi nejskromnější a nejužitečnější hodpodářské zvíře, které se chová po celém světě. Význam ovcí spočívá v tom, že dokáže přeměnit obyčejnou trávu v produkty pro člověka důležité, například maso, mléko nebo vlnu. Víte, jak žili pastevci? Proč se říká obětní beránek?
V ukázce jsou představena mláďata lišek a ježků. Z dalších živočichů se jedná o drozda, ptáka často se vyskytujícího v doubravách a bučinách. Mezi rostliny představené v této ukázce patří léčivý a zároveň jedovatý náprstník často rostoucí v lese a tráva suchopýr vyskytující se na horských podmáčených loukách.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Terčin zvířecí svět nám představí nebezpečná zvířata naší přírody: výra velkého a prase divoké. Dozvíme se také, jaké nebezpečí od lišek už nám většinou nehrozí.
Pojďme se společně podívat na video o africkém ptactvu. Třeba na pelikány, což jsou pořádní divocí ptáci, kteří jsou lehce narůžovělí, ale jejich mláďata, když se narodí, jsou hnědá. Uvidíte také divoké husy, ptáky marabu, pštrosy a hadilovy. Pelikáni se dožívají poměrně vysokého věku, kolem třiceti let.
Uganda leží ve východní Africe. Je vnitrozemským státem, ale nachází se zde ohromné vodní plochy, Viktoriino, Albertovo anebo Edwardovo jezero. Ta jsou důležitá nejen pro místní obyvatele jako zdroj vody a rybolovu, ale stala se také rájem ornitologů. Obyvatelstvo tvoří mnoho různých etnik a hovoří se tu víc než čtyřiceti jazyky. Úřední řečí je ale angličtina. Kmen Karamodžongů, za kterým se vypravíme, staví zvláštní chýše. Zjistíme také víc o jejich zvláštním zvyku zjizvování. Pěstuje se zde káva a kakao, a místní delikatesou jsou sarančata. Hlavně se ale vydáme na skutečné africké safari a pozdravíme se se slony.
„Když v Africe něco zdechne, ne každý se toho lekne.“ Někdo je dokonce rád, jako třeba právě sup. Ne nadarmo se mu říká mrchožrout. Přestože svým dvoumetrovým rozpětím křídel by mohl konkurovat nejednomu dravci, sám nic neloví. Pouze si počká na zbytky. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Jaký je rozdíl mezi kopcem a horou? Z čeho se pohoří skládají a jak vznikají? Které pohoří na světě je nejdelší a které nejvyšší? Tohle všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v tomto díle.
Řeky Evropu v historii spojovaly i rozdělovaly. Při jakých událostech to bylo? Na kterých místech se nachází krátké úseky mezi jednotlivými klíčovými řekami, kde se dají lodě přenášet?
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Suťová pole a kamenná moře krkonošských hřbetů najdete na Luční hoře. A pak až ve Skandinávii nebo na Uralu. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
12 138
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.