03:38
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Pojďme se společně podívat, kdy se poprvé člověk vypravil do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin odstartoval 12. 4. 1961 v dnešním Kazachstánu. Při zážehu motoru byly přístroje pro ruční ovládání lodi vypnuté, jelikož nebylo jasné, jak bude lidské tělo reagovat na stav bez tíže. Návrat na Zemi byl komplikovanější, v sedmi kilometrech nad zemí se Jurij Gagarin katapultoval a na padáku přistál nedaleko vesnice Smelovka. Po návratu se stal světovou celebritou.
Orion, souhvězdí, které je tvořeno 19 hvězdami. Věděli jste, že je vidět ze severní i jižní polokoule? Leží totiž na nebeském rovníku. Patří mezi nejsnáze poznatelná souhvězdí vůbec, takže ho určitě najdete i sami. Podle něj pak snadno najdete i další souhvězdí.
Je pravda, že naše sluneční soustava měla 9 planet? Proč už jich je jen osm? Najděme společně odpovědi například na otázky: „Kdy vznikla sluneční soustava? Na které planetě je den nejdelší? Je na Venuši rok kratší než den?“ Věděli jste, že se planeta Merkur zmenšuje? Proč tomu tak je, se dozvíme ve Wifině!
Pojďme se společně podívat, jak se bude žít na Měsíci. Americký astronaut Neil Armstrong na Měsíci zanechal vlajku i otisk boty a od té doby tam toho moc nepřibylo. To by se ale mělo změnit. Plány na měsíční vesnici dostávají konkrétní podobu. Jak bude vypadat?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá zvláštnosti planety Neptun i jejích měsíců. Měsíc Triton Kitovi vysvětluje, proč létá opačným směrem než všechny ostatní měsíce a jak se k ledovému obru, jak se Neptunu říká, vlastně dostal.
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Jak je starý vesmír? Pojďte si ho s Moudronosem představit. Podíváme se na Sluneční soustavu, vyrazíme mezi hvězdy a planety. Dozvíme se, jak se otáčí Země a představíme si astronauty i astronomy. Nezapomeneme ani na Měsíc. Víte, kdo tam přistál jako první?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Cestou k Jupiteru Kit zachytí zvláštní signál, který nepochází ze Země. Doletí na kometu Čurjumov-Gerasimenko a potkává se zde sondami Philae a Rossetou.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.