22:03
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku poznat společné znaky živočichů. Připomeneme si základní znaky života, některé si můžeme vyzkoušet na sobě, zda fungují. Zahrajeme si hru, kterou je možné hrát ve škole i doma.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
V Broumovském výběžku najdete nejrozsáhlejší pískovcová skalní města Evropy. Přijeďte prozkoumat labyrinty chodeb, jezírek a vodopádů a navštivte Adršpašsko-teplické skály. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte společně s mladšími žáky pozorovat změny v přírodě na podzim. Vzpomeňte si, co víte o příletech stěhovavých ptáků. Jak to souvisí s jejich odletem do teplých krajin? Také se dozvíte, co dělali během léta vlaštovky, jiřičky, čáp bílý a čáp černý.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky loví hmyz nad hladinou rybníka. Poštolka snáší druhé vajíčko. Špačci maskují místo, kde se samička chystá snést vejce. Čápi si vzájemně čechrají peří.
Ukázka představuje několik druhů zvířat a rostlin, mezi nimiž najdeme dva druhy ježků – ježka západního a ježka východního. Dalšími z představených zvířat jsou brouk roháč a krahujec, jeden z našich dravců. Z rostlin jsou ukázány orchideje české přírody, tořiče, vzácná tráva kavyl a chráněná bylina třemdava bílá a v neposlední řadě i mák vlčí.
Kůň domácí má neoficiálně více než 200 plemen. Koně mají velice vyvinuté smysly a právě pomocí smyslů se dorozumívají. Jsou to zvířata společenská, protože ve volné přírodě žijí v rodinách. Tyto a další informace se o koních dozvíte v tomto díle.
Víte, že život skorce vodního je bezprostředně spojen s horskými potoky? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Prozkoumejme společně se žáky 2. ročníku ptactvo naší planety. Povězme si, co mají ptáci společného, čím se liší od jiných živočichů a jak vypadá jejich stavba těla. Pohybem vyjádřeme, zda se jedná o ptáky stálé nebo stěhovavé. Poznáte ptáky podle jejich hlasu? Na které ptačí jedince se dozvíme jejich světová nej?
Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se starat o zeleň. Tento způsob údržby zeleně je navíc ekologický a pomáhá samotné přírodě. Víte, že stáda ovcí můžete potkat i ve městech, třeba v Praze? Proč je pastva pro přírodu dobrá a kde všude můžete stáda ovcí či koz potkat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
„Řekla řeka řece, je krásné plout přece.“ Dnešním dílem doslova proplujeme. Vydáme se po známých afrických řekách až k Viktoriiným vodopádům. O těch se říká, že je to dým, který hřmí. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.