02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Jednoho dne možná budeme muset opustit naši planetu a žít ve vesmíru. Podmínky života ve vesmíru zkoumají astronauti na mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá Zemi. Co všechno zahrnuje život astronauta na stanici? To se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Než vznikly mechanické hodiny, lidé používali ty sluneční. Někdy ovšem dalo dost práce je nastavit. Pozastavujete se nad slovem „nastavit“? Není to tak jednoduché, v létě by mohly ukazovat jiný čas než v zimě. Proč? Kdy tenhle problém lidé vyřešili? A kde je na jednom místě nejvíce slunečních hodin? Kolik jich v České republice dohromady najdete?
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit prozkoumává povrch Merkuru, zjišťuje, po jakých osobnostech jsou pojmenovány zdejší krátery, zažívá místní východ slunce a objevuje vodu ve skupenství ledu. Věděli jste, že na Merkuru bychom měli narozeniny každé čtyři měsíce?
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Měsíci, zkoumá jeho fáze, povrch s krátery, jinou gravitaci než na Zemi a pozůstatky svých předchůdců. Seznamuje se s průzkumným vozidlem Lunochodem a vydává se na další cestu do míst, kam lidská noha ještě nevkročila.
O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Jak je to s kosmonauty? Brďo sleduje historii letů do vesmíru. Dozvídá se, co to byly vesmírné závody mezi SSSR a USA. Státy mezi sebou soupeřily, kdo vyšle do vesmíru první satelit, první živou bytost a prvního člověka nebo kdo udělá první kroky na Měsíci. Češi mají také svoje kosmonauty – Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka. K letu do vesmíru byl vybrán Vladimír Remek. Zkusíte si podle návodu udělat svoji „raketu“?
Jak je starý Měsíc a jak vlastně vznikl? Podívejme se, co s největší pravděpodobností způsobila srážka jiného tělesa s naší Zemí. Jak vypadá odvrácená strana Měsíce.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.