02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Co se děje uvnitř mlhoviny? Jak to vypadá, když rostou hvězdy? Co potřebují, aby rostly? A kam zmizel pan Baterka? Pojďme to zjistit!
Je pravda, že naše sluneční soustava měla 9 planet? Proč už jich je jen osm? Najděme společně odpovědi například na otázky: „Kdy vznikla sluneční soustava? Na které planetě je den nejdelší? Je na Venuši rok kratší než den?“ Věděli jste, že se planeta Merkur zmenšuje? Proč tomu tak je, se dozvíme ve Wifině!
Nanosatelity jsou přibližně 1 kg vážící přístroje, které mají na palubě vědecké přístroje a zkoumají různé věci okolo naší planety. Mohou se věnovat například sledování počasí, zkoumání a sledování erupcí na Slunci. Musí být zkonstruovány tak, aby jejich životnost na oběžné dráze byla maximálně 25 let. Mají také danou výšku oběžné dráhy okolo Země. Stejně tak jako geostacionární satelity.
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Chtěli byste se podívat do vesmíru? Připravte si zásoby, skafandr a vyrážíme! A co budeme jíst, až dorazíme na Mars? Testují se možnosti pěstování potravin a víte, co se dělá ve vesmíru s výkaly? Jak se testují skafandry? A které kosmické vynálezy používáme denně i my?
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou zkoumají další vesmírnou záhadu. Kam zmizela hvězda zvaná rudý superobr? A co s tím má společného černá díra? Pojďme to zjistit!
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.