02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Nanosatelity jsou přibližně 1 kg vážící přístroje, které mají na palubě vědecké přístroje a zkoumají různé věci okolo naší planety. Mohou se věnovat například sledování počasí, zkoumání a sledování erupcí na Slunci. Musí být zkonstruovány tak, aby jejich životnost na oběžné dráze byla maximálně 25 let. Mají také danou výšku oběžné dráhy okolo Země. Stejně tak jako geostacionární satelity.
Jednoho dne možná budeme muset opustit naši planetu a žít ve vesmíru. Podmínky života ve vesmíru zkoumají astronauti na mezinárodní vesmírné stanici, která obíhá Zemi. Co všechno zahrnuje život astronauta na stanici? To se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Orion, souhvězdí, které je tvořeno 19 hvězdami. Věděli jste, že je vidět ze severní i jižní polokoule? Leží totiž na nebeském rovníku. Patří mezi nejsnáze poznatelná souhvězdí vůbec, takže ho určitě najdete i sami. Podle něj pak snadno najdete i další souhvězdí.
Také vám někdy mraky připomínají zvířata nebo věci? My se na ně podíváme více vědecky. Jak souvisí mraky s koloběhem vody v přírodě? Jak vznikají? A jaké mraky vytváří člověk? Všechno, co jste chtěli vědět o mracích, najdete v našem videu.
Zajímavosti, které o Slunci chcete vědět. Jak dlouho byste k němu letěli letadlem? Jak je vlastně velké? Je to hvězda, ale je největší ze všech? Kolik planet Země by se do něj vešlo? Co by se stalo, kdybychom Slunce neměli? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete ve videu.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Tentokráte Kit narazí na Hubbleův teleskop a dozví se více o jeho funkci. Také nalezne vesmírné smetiště a najde i využití pro staré součástky.
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Jak je starý vesmír? Pojďte si ho s Moudronosem představit. Podíváme se na Sluneční soustavu, vyrazíme mezi hvězdy a planety. Dozvíme se, jak se otáčí Země a představíme si astronauty i astronomy. Nezapomeneme ani na Měsíc. Víte, kdo tam přistál jako první?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.