02:28
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Jak se jmenuje náš vesmírný domov? Myslíte, že ho můžeme vidět pouhým okem? Odpověď je ano. Vydejte se do Beskyd, Jizerských hor nebo Manětína, tam naleznete tmavou oblohu a určitě se vám podaří Mléčnou dráhu spatřit!
Pojďte se podívat, jak odbornice z pražského planetária vyrobí jádro komety. Dozvíte se, z čeho se jádro komety skládá, co tvoří ohon komety a že má kometa vlastně ohony dva.
Každý, kdo rád pozoruje noční oblohu, se těší na pozorování meteorů, kterým se říká Perseidy. V létě se dá pozorovat tento meteorický roj, který má svůj název odvozen od souhvězdí Perseus. Co ještě můžeme na obloze vidět, když padají Perseidy?
Víte, že kometa je vlastně špinavá sněhová koule? Dozvíte se, proč se nemůžete proletět na jejím chvostu a že patří mezi menší vesmírná tělesa.
Obrázky, o kterých se vám nikdy ani nesnilo. Hubbleův dalekohled pořídí fotky našich i vzdálených galaxií. Zjednodušeně řečeno jde o dalekohled, kterému byly nasazeny brýle. A posílá nám obrázky krás, které ve vesmíru vyfotí.
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! V závěrečném díle jsou Kit i pan Baterka svědky splynutí dvou hvězd, při kterém jim nešťastně shoří kniha o vesmíru i plánek Mléčné dráhy. Jak naleznou cestu zpět k planetě Zemi? A jaké staré známé cestou potkají?
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Robůtek Kit se s panem Baterkou vydávají zkoumat život pod hladinou moře. V tomto díle prozkoumají pět hloubkových zón oceánu a objeví podmořskou sopku. Celé dobrodružství prožijí ve vypůjčeném batyskafu, druhu ponorky určeném k ponoru do velkých hloubek. A co se při něm naučili?
Chtěli byste se podívat do vesmíru? Připravte si zásoby, skafandr a vyrážíme! A co budeme jíst, až dorazíme na Mars? Testují se možnosti pěstování potravin a víte, co se dělá ve vesmíru s výkaly? Jak se testují skafandry? A které kosmické vynálezy používáme denně i my?
Jak je starý Měsíc a jak vlastně vznikl? Podívejme se, co s největší pravděpodobností způsobila srážka jiného tělesa s naší Zemí. Jak vypadá odvrácená strana Měsíce.
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.