04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Když děti učí telka! Naučme se společně s žáky 3. ročníku, jak pracovat s fantazií. Budeme si hrát a zamýšlet se nad otázkami z básně Cokdyže, třeba „Co když nevyrostu? Co když spadnu z mostu?“ Trápí vás také otázky „Co když…?" Zkuste společně s námi najít recept, jak na ně.
V dalším díle Slovíček se dozvíme něco o manipulaci, jednání, které je obvykle spojováno spíš s negativním významem. Jak ale můžete vidět v tomto díle, nemusí tomu tak nutně být vždycky. Třeba když jde o přesouvání předmětů, uklidňování nebo výchovu dětí. Podívejte se?
Pasáž popisuje, co je to idiolekt a jak se vytváří. Zabývá se i aktivní a pasivní slovní zásobou.
Pasáž se formou krátkého opakování zabývá tématem, jaké tituly se píšou před jménem a jaké za jménem a jak se mají řadit.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Přídavná jména jsou jedním z ohebných slovních druhů, nejenže se skloňují, ale také se stupňují. Video popisuje, jak se tvoří druhý stupeň (komparativ) přídavných jmen s příponou -ější-. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR navíc vysvětluje nepravidelné stupňování přídavných jmen, některé problematické koncovky přídavných jmen a tzv. trojvýchodná přídavná jména.
Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Krátká ukázka z minisérie Božena dokumentuje stav české lékařské terminologie v polovině 19. století, na jejímž vývoji se podílel i Václav Staněk, přední představitel pražské vlastenecké společnosti. Boženu Němcovou jako českou vlastenku vývoj jazyka samozřejmě zajímal.
Výklad profesní mluvy doručovatelů uvádí humorná scénka a následně „messenger“ Roman Janošťák vysvětluje význam jednotlivých výrazů. Víte, co je fáčko, hočopočo nebo mesevesta?
Pasáž se zabývá systémem samohlásek v českém jazyce, jejich délkou, kvalitou a uspořádáním.
Výklad profesní mluvy truhlářů uvádí humorná scénka a následně truhlář Karel Švec vysvětluje význam jednotlivých výrazů. Víte, co je špicpor nebo fušvanc?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.