04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Dosud je možné se setkat s různými nářečními slovy, která označují zeměpisné názvy (brdo, prysk, vtelno, seč, krč). Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí, že vznik místních a pomístních jmen je motivován například terénní polohou místa, vodními toky či rostlinami.
Oslovení jsou součástí každodenního života, některá z nich ale nesou různé významové odlišnosti. Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český AV ČR popisuje vývoj oslovení (např. pane, bratře, slečno) a uvádí několik příkladů oslovení, která změnila svůj význam v souvislosti s politickými a společenskými změnami.
Čím se zabývá lexikologie? A čím sémantika? I to se dozvíte ve videu, které ukazuje jeden z možných typů úloh, jimiž lze ověřovat dovednosti týkající se práce se slovy a jejich významy v textu. To vše s komentářem, nakolik jsou zvolené postupy řešení vhodné a zda vedou ke správnému řešení.
Když děti učí telka! Naučme se spolu s žáky 3. ročníku číst poezii. Co znamená, když se slova rýmují? Přečtěme si společně báseň od Jiřího Žáčka a doplňme do ní vhodná slova. O čem jsme v básničce Televizní děti četli? Zkusme si jednotlivé části básně společně nakreslit.
Už jste se setkali s někým, kdo trpí fobií? Povíme si, jak se taková fobie projevuje a z čeho může vzniknout. Také se dozvíme, jak se různým fobiím říká.
Pořad představuje profesní češtinu loutkářů a přináší vysvětlení typických výrazů, které se v divadelním, konkrétně v loutkářském, prostředí používají. Tušíte, co je to vůz, kukátko nebo zádovka?
Nejspíš už jste se s tímto slovíčkem setkali, slyšeli jste ho ve zprávách nebo četli na internetu. Věděli byste však, co slovíčko extrém znamená a co všechno mohou lidé tímto slovem označit? Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Úryvek spadá do širšího okruhu videí, které se zaměřují na rozvoj odborné slovní zásoby. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
Pasáž se zabývá vysvětlením, co je slabika, jaké má části a jak se rozlišují. Dále uvádí některé rozdíly mezi češtinou a slovenštinou.
Pasáž se zabývá systémem samohlásek v českém jazyce, jejich délkou, kvalitou a uspořádáním.
Podívejme se na pravopisnou poradnu Ústavu pro jazyk český v pořadu O češtině, tentokrát na téma příbuzenské vztahy.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá spodobou znělosti na konci slov a uprostřed slov a vysvětluje, čím se tento jazykový jev řídí.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.