04:40
Víte, jak vznikaly často kuriózní názvy obcí? Někdy musíme po původu názvu hodně zapátrat. Jména popisují třeba, kde ta místa leží nebo jak to místo vypadalo. Také mohla být motivována významnou budovou, která v místě byla. Nebo osobností, například zakladatelem obce. Nejvíce je u nás Lhot a Lhotek, je jich téměř 350. Šlo o středověké obce, které získaly nějakou výhodu na určitou dobu, tedy lhůtu.
V osmém díle Slovohrátek se Anička s Tondou zabývají významem jmen. Jaký původ mají naše příjmení a jak vznikají přezdívky? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Jmenuji se aneb jména „na tělo“.
V jedenáctém díle Slovohrátek se Anička s Frantou zabývají původem a významem slov. Kdo anebo co to byl původně hospoda a jak souvisí s hospodyní? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Narozeninové slovení aneb chodidlo chodí.
V prvním díle Slovohrátek se Anička s Eliškou zabývají významem slov. Jak významem doslovným, tak významem přeneseným. Co znamená zlaté srdce, srdce z kamene nebo mít srdce v kalhotách? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Srdce na dlani aneb slova doslova.
Ve dvanáctém díle Slovohrátek se Anička s Kačkou zabývají slovy přejatými. Co to jsou slova přejatá a odkud jsme je do češtiny přejali? To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Svetr s kečupem aneb jak cizí slova zdomácněla.
Pasáž vysvětluje původ místních jmen zakončených na „-any“ a zabývá se i vznikem pojmenování obce „Přišimasy“.
V devátém díle Slovohrátek si Anička s Eliškou zahrají novou hru se slovy. Ukáží nám, jak se slova dají propojit pomocí logického myšlení. To a mnohem více se dozvíte v tomto díle nazvaném Vlnitá síť aneb propojení slov.
Přídavná jména jsou jedním z ohebných slovních druhů, nejenže se skloňují, ale také se stupňují. Video popisuje, jak se tvoří druhý stupeň (komparativ) přídavných jmen s příponou -ější-. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR navíc vysvětluje nepravidelné stupňování přídavných jmen, některé problematické koncovky přídavných jmen a tzv. trojvýchodná přídavná jména.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Pořad představuje slang instalatérů a přichází s vysvětlením typických výrazů, které se v této profesi používají. Víte, co je to sifon, brko a gula?
Pasáž se zabývá původem, významem a užitím úsloví souvisejících s penězi. Nejprve jsou použita ve scénce a následovně vysvětlena.
Vysvětlení pojmu jazykové tabu: o jaká slova se jedná a z jakého důvodu není vhodné je používat? Součástí pasáže je scénka.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku, na jakou hlásku slova začínají a na jakou hlásku slova končí. Počítejme, kolik slabik mají například slova sýkora, pomeranč a stůl. Zkusme naše těla přeměnit na tvary písmen. Řekněme si společně, jak se správně sedí a jak se drží tužka. Pomocí básniček si rozcvičme a uvolněme ruku, aby nás nebolela při psaní.
Pasáž se formou scénky a odborného vysvětlení zabývá rozdělením českých nářečí a jejich specifickými rysy.
Námětem pasáže z osmého dílu televizního seriálu F. L. Věk, natočeného podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska, který mapuje počátky národního obrození v Praze i na českém venkově, je česká řeč, která u některých Čechů ustoupila němčině.
Pasáž se zabývá vysvětlením, co je slabika, jaké má části a jak se rozlišují. Dále uvádí některé rozdíly mezi češtinou a slovenštinou.
Výklad profesní mluvy zubařů uvádí humorná scénka a následně zubař Martin Rusnák vysvětluje význam jednotlivých výrazů. Víte, co je parodont nebo bruxismus?
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.