04:07
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit se přibližuje ke Slunci a zjišťuje, čím je prospěšné a čím naopak nebezpečné. Hledá způsoby, jak ho dále zkoumat, setkává se s fotony a zažívá erupce.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! V prvním díle se seznámíme se servisním robotem kosmodromu Kitem, kterého fascinuje nalezená knížka o vesmíru. Díky ní se rozhodne přivrtat se na raketu a odletět do kosmu.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit letí s panem Baterkou k souhvězdí Orion a poznává jeho jednotlivé hvězdy. Jaké to jsou? A jak to na nich vypadá?
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Měsíci, zkoumá jeho fáze, povrch s krátery, jinou gravitaci než na Zemi a pozůstatky svých předchůdců. Seznamuje se s průzkumným vozidlem Lunochodem a vydává se na další cestu do míst, kam lidská noha ještě nevkročila.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit se ztratí v Mléčné dráze, která je naším obřím domovem. Při hledání zpáteční cesty k panu Baterkovi vytvoří plánek Mléčné dráhy a prozkoumá, z čeho se skládá.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit má málo energie a daleko od Slunce se už nemůže dobít slunečním svitem. Málem to nedopadne dobře, naštěstí ale v Kuiperově pásu nachází baterku, kterou tu zapomněla jiná kosmovýprava.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit prozkoumává povrch Merkuru, zjišťuje, po jakých osobnostech jsou pojmenovány zdejší krátery, zažívá místní východ slunce a objevuje vodu ve skupenství ledu. Věděli jste, že na Merkuru bychom měli narozeniny každé čtyři měsíce?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou potkávají stařičkou unavenou hvězdu. Nejdřív nechápou, proč před ní všichni prchají, ale pak zjišťují, co pro hvězdu znamená stadium supernovy a jak se ve vesmíru míchají různé prvky.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá Saturn, jeho prstence planety, po kterých se chtěl projet. To mu sice úplně nevyšlo, ale dává si závod se Saturnovými měsíci.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodrodružstvím! Kit přistává na Marsu a potkává zde pozemské sondy Spirit, Sojourner a Beagle. Dávají si závod k hoře Olympus Mons, nejvyšší hoře celé Sluneční soustavy. Cestou naráží i na největší kaňon Sluneční soustavy Valles Marineris.
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Jaké další druhy galaxií ve vesmíru existují? Možná budete koukat. Kit s panem Baterkou zvažují let do jiné galaxie. Jenže problém je v tom, jak dlouho by taková cesta trvala...
Jak je to s kosmonauty? Brďo sleduje historii letů do vesmíru. Dozvídá se, co to byly vesmírné závody mezi SSSR a USA. Státy mezi sebou soupeřily, kdo vyšle do vesmíru první satelit, první živou bytost a prvního člověka nebo kdo udělá první kroky na Měsíci. Češi mají také svoje kosmonauty – Vladimíra Remka a Oldřicha Pelčáka. K letu do vesmíru byl vybrán Vladimír Remek. Zkusíte si podle návodu udělat svoji „raketu“?
Proč je v noci tma? Jak vypadá vesmír a jak je velký? Představte si, že vesmír je tak velký, že kdyby kolem naší planety letěli třeba mimozemšťané, tak si jí možná ani nevšimnou. Kdyby to bylo možné, tak k nejbližší hvězdě, která nám v noci svítí na cestu, bychom letěli milióny let.
Pojďme se společně podívat, jak se bude žít na Měsíci. Americký astronaut Neil Armstrong na Měsíci zanechal vlajku i otisk boty a od té doby tam toho moc nepřibylo. To by se ale mělo změnit. Plány na měsíční vesnici dostávají konkrétní podobu. Jak bude vypadat?
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
12 234
674
3 955
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.