02:20
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
Západ japonského ostrova Honšú byl 1. ledna 2024 zasažen sérií zemětřesení, která si vyžádala desítky obětí na životech, evakuováno bylo téměř 60 tisíc lidí, hmotné škody jdou do miliard korun. Varování před vysokou vlnou tsunami se naplnila jen částečně. Vlna byla nakonec pouze metrová, nedošlo k poškození žádné z jaderných elektráren.
V tomto díle cestopisu se vydáme do severoindické Ágry za nejslavnějšími indickými památkami, jakými jsou Tádž Mahal a Rudá pevnost. Ve své době byla Ágra druhým nejvýznamnějším městem říše a Tádž Mahal patří dodnes k nejkrásnějším stavbám světa. Kdo a proč ho nechal postavit? A věděli jste, že je to vlastně hrobka, na jejíž stavbě se podíleli i architekti z Evropy? Jak se ironií osudu dostal nejslavnější obyvatel Rudé pevnosti ke svému výhledu na Tádž Mahal?
Gruzie jako jedna z prvních zemí světa přijala křesťanství. Sedmdesát kilometrů od hlavního města Tbilisi se ve skalnatém terénu nachází velký klášterní komplex svatého Davida z Garedži. Jedinečné jsou zejména stovky místností vyhloubených do pískovcových skal, které sloužily jako příbytky řeholníků. Doba Sovětského svazu náboženství ani náboženským objektům nepřála. Oblast, kde se nachází vzácný klášter, byla totiž vojenským cvičištěm. Během éry SSSR došlo ke zničení řady fresek či pálení vzácných knih, ovšem po jeho rozpadu se klášterní život částečně obnovil.
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Začátek ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022 zásadně změnil bezpečnostní situaci na evropském kontinentu. Finsko a Švédsko nebyly do té doby na rozdíl od sousedního Norska součástí vojenského paktu NATO. Válka na Ukrajině však změnila dlouhodobou vojenskou neutralitu severských zemí a na jaře roku 2022 požádaly obě zmíněné země o vstup do Severoatlantické aliance. Ten ale stále zdržuje Turecko. V samotném Švédsku upozorňují místní tajné služby na zvýšení bezpečnostního ohrožení země ze strany Ruska.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Reportáž připomíná výročí největší genocidy od druhé světové války. Příspěvek stručně rekapituluje příčiny a průběh událostí v roce 1994. Za každou minutu tam zemřelo 6 lidí. Za sto dnů přišla Rwanda o pětinu populace. K zásahu se ve světě nenašla vůle. Generální tajemník OSN se za to před pěti lety omluvil. Přesto si sousedé dokázali odpustit. Vyrovnat se s takovou tragédií trvá několik generací, Rwanda ale dělá velké pokroky. V rozhovoru s afrikanistou Vojtěchem Šmolíkem je analyzována aktuální situace v regionu, která stále není dobrá, protože současný režim má uši všude. Etnicita pod povrchem stále hraje svou roli.
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.