01:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Věděli jste, že lišejník je nejpomaleji rostoucí organizmus? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Kraj přikryla sněhová peřina a všechno utichlo. Jak tráví mladá vydra zimu na řece Křemelné? Kde hledá potravu?
Víte, že slaniska jsou pozůstatky moře na našem území? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Myslíte si, že už kočky dobře znáte? My si ale uděláme pořádek ve všech kočkovitých šelmách. Porovnáme si levharta s jaguárem a potom se zaměříme na geparda. Kdo má delší nohy a kdo zase větší skvrny? Dozvíte se od paní zooložky.
Možná si při pohledu na fotku vybavíte nejdříve pantera. Nejste daleko od pravdy. Levhart černý je opravdu znám pod jménem panter. Jedná se však o levharta, pouze s jiným zbarvením. Levharti loví v noci a velmi tiše. Výborně šplhají po stromech a svoji kořist i na stromech požírají. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Cibetka se považuje za prapředka všech šelem. Cibetka africká je v zajetí chovaná velmi vzácně i díky jejímu pižmu, které nepříjemně zapáchá. Kupodivu se ale používá v kosmetickém průmyslu. Pojďte se s námi podívat, jak vypadá a žije tento zvláštní „kočkopes“.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.