01:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Už jste někdy přemýšleli, kolik váží lidská kostra nebo která kost v lidském těle je nejdelší? Když se podíváte na rentgenový snímek, zjistíte, že nejmenší kostičky máme v uchu a nejsou větší než zrnko rýže. A víte, že žralok má sice měkké kosti, ale jeho ostré zuby jsou tvrdší než kámen.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Chtěli byste se dozvědět, jak správně uskladnit vypěstovanou zeleninu? Video nám prozradí, jak uchovávat zeleninu z naší zahrádky třeba až do jara. Schovává se do sklepa i dýně a cuketa?
Oteplování planety je obecně problémem, se kterým se musí něco dělat. Neprospívá rostlinám, lidem a většinou ani zvířatům. Nicméně se najde jeden živočich, který čerpá z oteplování určité výhody. Věděli byste, o jakého živočicha se jedná? Kde ho najdeme a proč mu oteplování planety zatím vůbec nevadí?
Pojďte se podívat, jaké by to bylo, kdyby byl vaším koníčkem chov slepic. Svým domácím chovem nás provede Matyáš Novák, který nám toho nejen hodně poví, ale i ukáže. Dozvíme se třeba, který druh slepic nemá ocas a jak sestavit pestrý slepičí jídelníček. A snáší všechny slepice stejná vajíčka ?
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Věděli jste, jakým způsobem hnízdí plachý jestřáb lesní? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Jetel luční je léčivá bylina, ale pěstuje se hlavně na krmení pro dobytek. Stojí za to pořádně si ho prohlédnout. Jeho listy někdy tvoří čtyřlístek a ten prý nosí štěstí!
Společně navštívíme třetí největší Národní přírodní rezervaci v České republice - Králický Sněžník. Ta byla vyhlášená v roce 1990 z důvodu ochrany této unikátní přírodní památky. Nachází se zde horská rašeliniště, smrčiny i subalpská bezlesí. Na vrcholu vysokém 1424 metrů nad mořem pramení řeka Morava.
Seriál Minuty z Krkonoše nám v celé kráse představí chráněnou rostlinu hořec. Dozvíme se, proč se hořec dostal do znaku Krkonošského národního parku.
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
Drozd zpěvný je jedním z našich známějších druhů pěvců. Vzhledově se jedná o poměrně nenápadného, hnědavě kropenatého ptáka. Mnohem výraznější je jeho zpěv, který můžeme zaslechnout v lesích či parcích od půlky března až do léta.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.