03:18
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Reakcí siřičitanu sodného s jodičnanem draselným v kyselém prostředí vzniká jod, který reaguje se škrobem, což se projeví modrým zbarvením.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
Proč se u rostlin vyvinula masožravost? Kde všude se masožravé rostliny vyskytují? Rostou ve volné přírodě i v České republice? A jak velkého živočicha zvládnou spořádat? Na otázky odpovídá jeden z našich nejznámějších pěstitelů masožravých rostlin, Kamil Pásek.
Pojďte se podívat na ostrov, na kterém rostou unikátní rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě! Ostrov Sokotra patří státu Jemen a jeho příroda je důsledně chráněna. Láká botaniky svými 308 rostlinnými druhy, které nerostou nikde jinde na Zemi. Jsou to takzvané endemické druhy. Nejvýraznější z nich jsou sukulenty.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Všechno na Zemi i ve vesmíru se skládá z atomů. Ty mají jádro, kolem kterého obíhají elektrony. V jádře se nacházejí kladně nabité protony a neutrony bez náboje. Než vzniklo Slunce a Země, vybuchla v této části galaxie, kterou známe jako Mléčná dráha, supernova. Při tomto výbuchu vzniklo velké množství přírodních chemických prvků. Některé z nich se rozpadají na menší a současně se uvolňuje radioaktivní záření. Takovým prvkem je třeba uran.
Jakou látku přidáme do mycího prostředku, aby byly bubliny pevnější? Glycerol, který má díky svému složení a délce molekul vysokou viskozitu, lidově mazlavost, a podporuje tvorbu bublin.
Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.