02:08
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
V přírodě kolem nás se dá jíst ledacos. Jak ale na louce vybrat, co opravdu bez obav sníst, a co radši ne? U rostlin platí úplně stejné pravidlo jako u hub: Sbíráme jen to, co opravdu známe. Ve videu vyrazíme s botanikem Romanem Pavelou do parku, nasbíráme zde řebříček, jetel, jitrocel a další bylinky. V kuchyni z nich pak připravíme oběd o dvou chodech.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
S rýmou se setkal každý z nás. Vyskytuje se na celém světě a s chladným počasím vždy nabírá tato infekce na intenzitě. Podcenění obyčejné rýmy však může vést k vážnějším komplikacím. Jak odlišíme virovou rýmu od bakteriální?
Jak mohou našim buňkám škodit viry? Ve videu si objasníme, jak vypadá mechanismus napadení buňky virem. Virus je parazit a ke svému rozmnožování potřebuje někoho dalšího. K namnožení mu mohou pomoci například buňky našeho těla. Virům se může podařit proniknout do DNA našich vlastních buněk, informace v této "knihovně genů" přepsat a buňku donutit, aby se chovala podle potřeb viru a pomáhala mu v dalším množení.
Žloutenka, označovaná jako nemoc špinavých rukou, nemoc cestovatelů či nemoc narkomanů, je závažné onemocnění, při kterém dochází k infekčnímu zánětu jater, resp. hepatitidě. Jedinou opravdu účinnou prevencí je dostupné očkování, protože nebezpečí nákazy číhá prakticky všude.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.