00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Legendární japonská ryba fugu dokáže zabít i z talíře! Co musí umět kuchař, který japonskou pochoutku připravuje? Jak se od sebe oddělují jedovaté a nejedovaté části? Jaký jed ryba produkuje a co otrava jedem tetrodoxinem způsobuje?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém mizí rybky. Ukázalo se, že po nějaké době rybky v akváriu umírají nebo prostě zmizí. Možná je v akváriu rybka, která těm ostatním nesvědčí. Půjde tu zřejmě o nevhodné složení rybí osádky. Některé ryby jsou totiž agresivní a pronásledují jiné rybky, až je uštvou.
Terčin zvířecí svět v tomto díle vyvrátí mýty o veverkách. Dozvíme se, kolik druhů veverek u nás žije, jak je to se štětičkami na uších, jak je to se zapomínáním veverek a jestli jsou člověku nebezpečné.
Pojďme se společně podívat na vysazování perlorodky říční. Je to v Česku nejdéle žijící živočich, který se může dožít až 120 let. Takovou šanci mají ale jen 2 % celé generace. Odchov perlorodky trvá 5 let, pak teprve mohou být vysazovány do řeky. Bohužel ve většině řek potrava pro perlorodky chybí.
Jako domácí mazlíčky si můžete pořídit pestrou škálu různých ještěrů, například agamy, leguány nebo chameleona. Musíte ale dát pozor na to, jaké jedince dáte společně do jednoho terária, aby se nepokousali při boji o přízeň samičky. Šikovný chovatel může dokonce odchovat malé ještěrky.
Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
Doba ledová je z geologického hlediska nedávná minulost. Jak vypadala zvířata před deseti tisíci lety? Byla podobná některým současným tvorům? Z jakého důvodu byla jejich těla gigantická a proč nakonec vyhynula? Věděli jste, že k nálezu mamutích klů došlo i v samém centru Prahy?
Kde se klíšťata skrývají? Vůbec ne na stromech, ale na zemi! Klíšťata mají tři stadia života: larvy, nymfy a dospělce. A všechny nás mohou sát.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Doba senoseče je nebezpečná pro mláďata lesní zvěře, nejohroženější jsou pak srnčata. Proto datum senoseče musí zemědělci hlásit dopředu a myslivci pak pořádají akce na záchranu mláďat. Jak taková akce vypadá a jakou techniku k tomu myslivci používají, uvidíte ve videu. Zapojit se můžete i vy.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Lociku setou známe už z vyobrazení v chrámech a hrobkách faraonů. A co to má společného se salátem? Egypťané vzývali vlastního boha salátu! A císař Augustus mu nechal postavit sochu. Kolumbus ho přivezl do Ameriky. Tohle a mnohem víc se dozvíte v tomto videu.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Čekanka je nejen hezká, ale i chutná. Listy se hodí do salátu a z kořene se vyrábí náhražka kávy. Jméno má prý po dívce, která tak dlouho čekala na svého milého, až se její oči proměnily v květy. Proto asi nejčastěji roste u cest, jako by stále vyhlížela do dálky.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.