00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s nedravými rybami – cejnkem, ploticí, cejnem, kaprem a karasem. Ukážeme si, čím se tyto ryby živí. Víte, co je zooplankton nebo požeráková kost?
Legendární japonská ryba fugu dokáže zabít i z talíře! Co musí umět kuchař, který japonskou pochoutku připravuje? Jak se od sebe oddělují jedovaté a nejedovaté části? Jaký jed ryba produkuje a co otrava jedem tetrodoxinem způsobuje?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Věděli jste, k čemu naše nejmenší sova potřebuje mrtvé stromy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Tentokrát se s Terkou vypravíte na návštěvu za rybářem Jakubem Vágnerem, který vám představí ráj pro ryby, jezero Katlov. To vzniklo spojením dvou rybníků. A jak to v takovém rybím ráji vypadá? Dozvíte se také co je to například „požerák“.
Nahlédněme společně do rodiny špačků. Jak to u nich chodí, když se vrátí z teplých krajin? Jak si hledají své polovičky? Špačky poznáme podle jejich nezaměnitelného lesklého peří. Myslíte, že byste je nepoznali? Zkuste to.
Minuty z Krkonoš nám představí ptactvo. Dozvíme se například, že v Krkonoších žije, hnízdí, zimuje nebo jenom přelétává na jiná místa asi 280 ptačích druhů.
Med je unikátní přírodní surovina, kterou zatím nedokážeme plnohodnotně vytvořit uměle. Ve videu se dozvíte, jakým mnohastupňovým procesem med z nektaru či medovice vzniká.
Ve videu budeme mít možnost podívat se zblízka na chov sladkovodních rejnoků, které nazýváme trnuchy. Dozvíme se podrobnosti o jejich způsobu života, potravním chování a rozmnožování. Nevynecháme ani několik zajímavostí o akvarijním chovu trnuch. V neposlední řadě se podíváme na zoubky specifickému ocasnímu trnu, podle kterého získaly trnuchy svůj název a který překvapivě neslouží k útokům a lovu potravy, ale pouze k obraně.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i myslivost. Plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově. V čem spočívá jeho výjimečnost?
Jak souvisí nález mláděte mamuta s lidským osídlením Sibiře? Jak vypadá zvíře, které se dochovalo celých 39 000 let? Co všechno vědci dokážou z tohoto nálezu zjistit? Můžeme mamuta naklonovat?
Terčin zvířecí svět a její tutoriál nás seznámí s tím, co je všechno nutné připravit, abychom vytvořili správné podmínky pro chov korely.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Divizna je nepřehlédnutelná ozdoba zahrady či příkopu. V létě na ní vykvete několik tisíc kvítků, které jsou léčivé, a navíc umí barvit látky na žluto, hnědo a oranžovo. Tato květina prostě divy zná!
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Pasáž seznamuje diváky s bludnými balvany, které se nacházejí v Ostravě. Popisuje původ těchto hornin a jejich přemístění ze Skandinávie ledovcem.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.