01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
Palladium země české je kovový reliéf, který je spojován s ochrannou mocí nad naší zemí, a národní kulturní památka. Je uchováván v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Podívejte se na stručnou, ale pestrou historii zlaceného reliéfu i místa jeho uložení.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Poválečné soudní procesy s lidmi, kteří kolaborovali s nacisty či byli podezřelí z válečných zločinů, měly na starost tzv. lidové soudy. Odsouzeno bylo asi 20 000 lidí, proti rozsudku zpravidla nebylo odvolání. K odsouzení stačila tři svědectví.
Proč a jak docházelo za protektorátu k vyvlastnění majetku osob židovského původu a k jeho převedení do rukou árijských majitelů? Jaké byly kroky a postupy při vylučování Židů z veřejného života? O těchto otázkách diskutují historikové ve videu.
První prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk měl představu, že nový stát nebude potřebovat armádu a že postačí jen milice či domobrana. Československý spojenec, Francie, však měl jinou představu a během své vojenské mise v republice ji prosadil. Československá armáda tak měla ve svých základech hodně francouzských prvků.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.